16. května 2017 14:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kavalír s růží z MET v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Richard Strauss - Kavalír s růží. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Richard Strauss - Kavalír s růží. | foto: MET
63. operní panorama – týden od 9. do 14. května. Jako velké finále uvedla Metropolitní opera na závěr letošní desetidílné série přímých přenosů do kin Růžové kavalíra, resp. Kavalíra s růží, jak zní přesnější překlad opery Richarda Strausse (1864-1949) s originálním německým názvem Der Rosenkavalier. Závěrečné inspirace nabízejí vokální koncerty Pražského jara, libereckou premiéru Rigoletta a operní pořady na na ČTart.

Loučení nostalgické Maršálky i zamilovaného kavalíra

Metropolitní opera se odhodlala k novému nastudování Straussova Kavalíra s růži, v MET velice oblíbené a často uváděné opery, téměř po padesáti letech. Efektní zlatistou inscenaci Nathaniela Merrilla z roku 1969, kterou jsme mohli vidět v přímých přenosech v roce 2010 (také s Renée Fleming v roli Maršálky), vystřídala po téměř dvou stovkách repríz nová inscenace Roberta Carsena. Vznikla v koprodukci s londýnskou Královskou operou, kde měla premiéru loni v prosinci, s Teatro Colón v Buenos Aires a turínským Teatro Regio. Přenos z MET následoval měsíc po dubnové premiéře z posledního představení letošní série.

„Komedie pro hudbu o třech dějstvích“, jak zní podtitul této Straussovy opery, rozhodně není prvoplánová veselohra, ale rafinovaná a mistrně namíchaná směsice pocitů zkušených žen a mužů, kteří se s nadhledem i nostalgií ohlížejí za svým mládím a snaží se optimalizovat další etapu svého života (Maršálka, Ochs, do jisté míry i Faninal), vedle mladé generace, které se přes první životní karamboly budoucnost jeví v zářivých barvách (Oktavián, Sofie). Strauss a jeho libretista Hugo von Hofmannsthal tento modelový příběh (s operním předobrazem v Mozartově opeře Così fan tutte, ale i Figarově svatbě) umístili do rokokové Vídně 40. let 18. století v počátcích panování Marie Terezie. Do propletence milostných vztahů se dostává kněžna Marie Thérèse z Werdenbergu, ve věcech života zkušená choť polního maršála, která si v manželově nepřítomnosti coby Bichette, laňka, užívá s dychtivým mladíčkem, pro věci života nadaným hrabětem Oktaviánem zvaným laškovně Quin-quin. Přímo do její ložnice ovšem vtrhne její bratranec z venkova, baron Ochs, ješitný hulvát a záletník, který si s noblesním šarmem šlechtice starosti nedělá Chce si finančně polepšit sňatkem s mladičkou Sofií, kterou k tomuto svazku nutí její otec, měšťanský zbohatlík Faninal, aby si tak koupil další příčku na společenském vzestupu. Všechny tyto ingredience Strauss s Hofmannsthalem namíchali tak, že po jeho drsných temných operách Salome a Elektra premiéra Růžového kavalíra v Drážďanech v roce 1911 měla triumfální úspěch a je dodnes divácky nejoblíbenější Straussovou operou.

Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.

Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.


Kanaďan Robert Carsen si vybudoval renomé operního režiséra, který dokáže skloubit respekt k partituře se soudobým inscenačním pojetím a skvěle načasovanými pointami. Pro svůj výklad Kavalíra s růži tentokrát hledal inspiraci v době premiéry této opery, v roce 1911, ve snaze implementovat tušení blížící se apokalypsy první světové války na pozadí secese a dekadentní atmosféry Vídně poslední dekády habsburské monarchie. Třebaže tato doba vzniku je z příběhu i hudby Kavalíra s růži „cítit“ a tehdejší móda a účesy působí na scéně velmi efektně, Carsen ji zejména v druhém dějství u Faninala zdůrazňoval tak polopatisticky, že rafinovanou společenskou komedii změnil ve směšnou, místy až trapnou frašku. Armádní byznys zbohatlého měšťana Faninala je výslovně demonstrován v druhém dějství v jeho paláci dvěma dělostřeleckými moždíři a bednami se střelivem a granáty, Ochsovi kumpáni jsou zde s batohy na zádech za pěšáky vyzbrojené puškami a zatímco jejich pán teatrálně upí kvůli svému „zranění“, na podlaze plíží po břiše. Zacházení se zbraněmi bývá v opeře většinou rozpačité až trapné a i takový mistr jako Carsen, to bohužel jen potvrdil. Carsenovi ovšem nelze ovšem upřít podrobné studium pramenů - moždíře jsou přesnou kopií škodováckého modelu z roku 1911 (jenže pak se najednou objeví rekvizity mimo takto důsledně nastolenou dobu – cigarety s filtrem nebo videa na oživlých obrazech v nevěstinci). Věrné repliky moždíře snad zaujmou modeláře a sběratele, ale Straussově opeře to neposloužilo, stejně jako umístění třetího dějství nikoli do hostince v Prátru, ale do exkluzívního bordelu, který vede tenorista přestrojený za bordelmamá. Oktavián v přestrojení za Maršálčinu komornou není upejpavou Maryčkou, ale předvádí coby jedna z prostitutek na posteli roznožky tak, že Ochse lačného bezproblémového sexu to úplně zmate. A na závěr se Oktavián se Sofií vášnivě válí v posteli Maršálce přímo „pod nosem“. Působí to nepatřičně – Maršálka se na konci opery smiřuje s nevyhnutelným koncem této milostné avantýry a důstojně přepustí svého milence mladší ženě s hudbou tak procítěnou, že si ji Strauss přál mít na svém vlastním pohřbu.

Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.
Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.


Jenže Kavalír s růží není ani fraška, ani prvoplánová erotická komedie, ani protiválečná agitka, ale atmosférou tereziánské rokokové Vídně a z historického hlediska anachronického valčíku prodchnutá směs humoru, melancholie, delikátní diskrétnosti i erotické uvolněnosti až frivolnosti, sentimentu, burlesknosti i něhy, nostalgie. Strauss se tu prezentuje jako mistr apartních rafinovaných fines, hýřivé zpěvnosti a brilantně instrumentovaného orchestru pestrých barev; harmonické výboje Salome a Elektry na samé hranici tonality opustil ve prospěch sladkého valčíku. Tuto hudební pestrost a konverzační spád díky jako vždy perfektnímu orchestru vystihl německý dirigent Sebastian Weigle.

Obsazení sólistů bylo asi v současnosti na světové operní scéně to nejlepší možné, jakkoli Strauss předepsal neřešitelné dilema náročných partů sopránové Maršálky, která však má sotva přesáhnout třicítku, mezzosopránového teenagera Oktaviána ve věku 17 let a dva měsíce a patnáctileté sopranistky Sofie. Maršálku ztvárnila hvězda prvního řádu, americká sopranistka s lahodným lyrickým sopránem Renée Fleming. Má tuto roli, kterou jakoby psal Strauss přímo pro ni, propracovanou z řady inscenací na předních světových scénách do posledního hedvábného pianissima, posmutnělého úsměvu, letmého pohledu, pohybu ruky. V melancholicky dekadentním krasosmutnění o stárnutí propojuje ženskou rafinovanost ve směsici koketerie, záhadnosti, šarmu, noblesy i sentimentality s vyústěním do zármutku marně překrývaného velkorysostí. Fleming se však při tomto přenosu se loučila nejen jako Maršálka se svým mladým milencem, ale i jako osmapadesátiletá sólistka po pětadvaceti letech hvězdné kariéry s nároky prvooborových rolí. Publikum svou uctívanou ikonu uvítalo potleskem hned, jakmile se objevila na scéně, aniž zazpívala jedinou notu, a na konci ji za bouřlivých ovací zasypalo záplavou květin.

Loučení si při přenášeném představení stanovila také lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča. Nikoli však zatím s aktivním působením v opeře, ale s rolí Oktaviána, kterou chce podle svých slov přenechat mladším. Také v jejím případě patří tzv. kalhotková role Oktaviána už - shodou okolností sedmnáct let a dva měsíce - k těm nejlepším. Dokáže vrstvit podobu rošťáka s dokonale odkoukanou řečí těla pubertálních kluků, upejpavé služebné Maryčky, za kterou se rychle převlékne, když do atmosféry doznívající vášnivé noci s Maršálkou vtrhne baron Ochs, dovádivé prostitutky a mladíka, který se na první pohled zamiluje do mladičké Sofie, rozhodne se ji bránit a neví, jak zvládnout prekérní situaci vůči Maršálce.

Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.

Inscenace Richard Strauss - Kavalír s růží.

I když zkušenost rakouského basisty Güntera Groissböcka s rolí barona Ochse je v porovnání s oběma dámami vlastně jen „krátká“, od roku 2014 přesvědčuje o pojetí barona Ochse von Lerchenau – neboli v českém překladu „vola ze Skřivánkova“ ne jako primitivního křupanského hulváta, ale také ve více rovinách jako energického chlapíka – směšného ve své nafoukanosti, jistého si svým šarmem a sex-apealem, neomaleného burana, ale i nebezpečného muže, když se Sofií a Faninalem zachází s výhružnou převahou svého šlechtického titulu. Zbohatlíka pana von Faninala, toužícího po titulu šlechty s modrou krví, ztvárnil barytonista Marcus Brück dle Carsenovy režijní koncepce jako zbrojaře, který profituje z válečného průmyslu, a natěšeně využívá dceru ke společenskému vzestupu. Jeho rozkošnou dceru Sofii, kterou si chce vzít Ochs za manželku, aby vylepšil svou tragickou finanční situaci, zpívala s jiskřivým sopránem okouzlující Erin Morley. Z hloupé husičky omámené chystaným sňatkem s urozeným baronem se promění v odhodlanou svéhlavičku, která se statečně vzpírá určenému sňatku a vehementně si stojí za svým. Byli to i další sólisté v ostře propracovaných typech a orchestr, kteří Kavalírem s růží zprostředkovali svrchovaný hudební a herecký zážitek.

Richard Strauss: Kavalír s růží
Dirigent Sebastian Weigle, režie Robert Carsen, scéna Paul Steinberg, kostýmy Brigitte Reiffenstuel, světla Robert Carsen a Peter Van Praet, sbormistr Donald Palumbo, choreografie Philippe Giraudeu. Osoby a obsazení: Renée Flemig - Maršálka, Elīna Garanča - Oktavián, Erin Morley - Sofie, Matthew Polenzani - Zpěvák, Marcus Brück - Faninal, Günter Groissböck - Baron Ochs, ad. Přímý přenos z Metropolitní opery do kin v ČR, sobota 13. května 2017 18:15 h.

Hodnocení 80 %

Inspirace na dny příští

Pražské jaro - Jan Dismas Zelenka: Gesù al Calvario ZWV 62. Ensemble Inégal. Adam Viktora - umělecký vedoucí, Gabriela Eibenová – soprán, Lenka Cafourková – soprán, Franz Vitzthum – kontratenor, Benno Schachtner – kontratenor, Markéta Cukrová – alt. Rudolfinum pondělí 15. května 2017 20:00 h.

Pražské jaro - Belcanto Drammatico. Diana Damrau – soprán, Nicolas Testé – basbaryton, PKF – Prague Philharmonia, Emmanuel Villaume – dirigent. Program: árie a další hudební čísla z oper - Giacomo Meyerbeer: Hugenoti, Dinorah, Tábor ve Slezsku, Emma di Resburgo, Jules Massenet: Manon, Richard Wagner: Bludný Holanďan, Amilcare Ponchielli: La Gioconda, Vincenzo Bellini: I puritani, Giuseppe Verdi: Don Carlos. Rudolfinum úterý 16. května 2017 20:00 h.

Pražské jaro - La Compagnia del Madrigale. Program: Lacrime d’amante: výběr z madrigalů Claudia Monteverdiho. Kostel sv. Šimona a Judy, středa 17. května 2017 20:00 h.

Claudio Monteverdi: Orfeus. Inscenace J.-P. Ponella k 450. výročí narození skladatele. Účinkují: P. Huttenlocher, D. Turban, T. Schmidt, R. Hermann, G. Linos, W. Gröschel a další. Monteverdiho ensemble Curyšské opery řídí N. Harnoncourt (105 min). ČT art, pondělí 15. května 20:20 h.

Verdi (3/7) Seriál It. (1982). Zpracování životních osudů slavného skladatele (90 min). Hrají R. Pickup, G. Albertini, O. Antonutti, C. Fracciová. ČT art, čtvrtek 18. května 20:20 h (4. díl čtvrtek 25. května 2017 20:20 h.).

Giacomo Puccini: Madama Butterfly. Filmové ztvárnění opery, v hlavních rolích - Mirella Freni, Plácido Domingo a Christa Ludwig. Orchestr Vídeňské filharmonie diriguje Herbert von Karajan. Kamera Wofgang Treu. Producent a režie Jean-Pierre Ponnelle (150 min). ČT art, sobota 20. května 20:20 h

Giuseppe Verdi: Rigoletto. Dirigent Martin Doubravský, režie Oldřich Kříž, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Roman Šolc, pohybová spolupráce Denisa Kubášová, sbormistři Miriam Němcová, Jan Bubák, dramaturgie Linda Keprtová. Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Šaldovo divadlo, premiéra pátek 19. května 2017 19:00 h.

Helena Havlíková, operní kritička
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.