29. února 2008 20:58 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Kdo je nelidský ke zvířatům...

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ad LN 6. 2.: Poslanci schválili zákon o honu na lišku
Děkuji Táně Fischerové a všem, kdo tu lidsky poukázali na krutost nového zákona. Lidovým novinám patří můj dík za to, že daly těmto hlasům místo. Naši myslivci si sice paradoxně říkají ochránci přírody, většinou se však chovají jako její neomezení páni, neschopní skutečné pokory k životu. Stačí si přečíst knihu Petera Singera Osvobodzení zvířat a člověk s lidským srdcem v těle se musí až stydět za to, že patří k druhu homo sapiens. Někteří myslivci mají ve své lovecké vášni všechny, kdo se jim stavějí do cesty, nějakým způsobem za „škodnou“. Nezapomínejme na jejich návrhy zákona, který by im dával právo vstupovat při pronásledování lovené zvěře v lovecké sezóně i na cizí pozemky, třebas tam byli i lidé a dokonce i děti. Kolikrát jsme už četli o tom, že mají na svědomí i lidské životy! A teď je tu nový zákon, který sice neohrožuje přímo lidi, ale je neméně nelidský. A už jen veto prezidenta republiky jej může zastavit; a i tak jen na chvíli, protože ho takjaktak časem mohou znovu přehlasovat. Vzpomínám si na to, jak se mnozí z našich zákonodárců přímo chlubili tím, že se nikde tak dobře neodreagují jako při lovu. Chtěl bych připomenout, že skutečně velcí ve svém myšlení a srdci a nejen v ramenou jako například T. G. Masaryk a Albert Schweitzer měřili skutečnou míru lidskosti tím, jak se kdo chová k dětem, starým, nemocným, postiženým a zvířatům. Kdo je nelidský a k zvířatům, nebývá humánní ani k lidem. Naši zákonodárci by si měli uvědomit, že i mezi jejich voliči přibývá těch, kdo nevidí ve zvířeti jen věc, ale živé tvory. A i když dáme stranou přirozenou úctu k životu, současná psychologie nám zcela konkrétně dokazuje, že většina nelidskostí vůči lidem začínala nehumánním a odsouzeníhodným přístupem k zvířatům. „Jsme jedné krve, ty i já,“ říká Akela v Kiplingově Knize džunglí.
Zdeněk Janík, Praha




Najdete na Lidovky.cz