"Protože ani z hlediska ústavnosti nevidím v tomto zákoně, který Poslanecká sněmovna přijala velkou většinou, žádný zjevný problém, zákon k novému projednávání parlamentu vracet nebudu," napsal Klaus syndikátu.
Se stejnou žádostí se na prezidenta obrátila rovněž Unie vydavatelů, Světová asociace novin, mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) i 14 šéfredaktorů významných českých médií. Novelu trestního řádu kritizovali i další novináři, včetně evropských vydavatelů sdružených v organizaci ENPA.
Podle šéfredaktorů byla změna přijata bez diskuse
Na Klause se obrátili například šéfredaktoři Mladé fronty Dnes, Blesku, Práva, Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha a šéfredaktoři zpravodajství Novy, České televize či Primy. Vyjadřují "hluboké znepokojení" nad obsahem novely, která je podle nich zásadním zásahem do činností médií a nejvýznamnější změnou v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat tiskový zákon.
Změna podle nich navíc byla ve sněmovně přijata bez diskuse se zástupci odborníků, médií, syndikátu novinářů, Unie vydavatelů a dalších. V Senátu, který zákaz zveřejňování policejních odposlechů zamítl, se tato diskuse uskutečnila. "Jedná se o prostředek, který se zcela vymyká pojetí svobody slova tak, jak se vyvinula ve vyspělých světových demokraciích," prohlašují autoři dopisu o zákonu.
Klaus šéfredaktorům mimo jiné odpověděl, že je neregulérní na podporu privátních aktivit argumentovat zájmem veřejným: "Nemůže to být přece sama profesní skupina, která svůj produkt za veřejný zájem případně označí, ale pouze nezávislý soud - a to vždy následně, protože každý případ je jiný, individuální a nelze jej zobecnit".
Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nemohou sloužit ke skandalizaci lidí.
S tím se ztotožňuje i Klaus. "Protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů. Jen soud může říci, zda odposlech přispěl k odhalení případné trestné činnosti či nikoli. Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři," uvedl.
Odpověď prezidenta předsedovi syndikátu novinářů:
|
Vážený pane předsedo, obdržel jsem Váš dopis, kterým mne jako představitel profesní novinářské organizace žádáte, abych vrátil Poslanecké sněmovně PČR k novému projednání novelu trestního řádu, jehož součástí je také ustanovení zvyšující rozsah sankcí proti tomu, kdo protiprávně zveřejní odposlechy telefonních hovorů občanů. Vašemu zájmu, respektive zájmu novinářské obce a majitelů médií, rozumím. Rolí prezidenta však není stát na pozicích jakékoli zájmové organizace, byť má v rukou mocné sdělovací prostředky, ale sledovat pokud možno zájem celku. Protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů. Jen soud může říci, zda odposlech přispěl k odhalení případné trestné činnosti či nikoli. Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři. Chci současně zdůraznit, že dlouhodobě oponuji snahám policie (ale i soukromých služeb) pořizovat stále větší počet odposlechů telefonních hovorů, a tím zásadně vstupovat do soukromí občanů a omezovat je. Ilegální zveřejňování těchto odposlechů pak navíc jen zvyšuje „poptávku“ po této sporné policejní metodě. Protože ani z hlediska ústavnosti nevidím v tomto zákoně, který Poslanecká sněmovna přijala velkou většinou, žádný zjevný problém, zákon k novému projednávání parlamentu vracet nebudu. Věřím, že pokud se odmyslíte od své funkce v Syndikátu novinářů, moje rozhodnutí jako občan pochopíte. S pozdravem Václav Klaus |
