Čtvrtek 9. května 2024, svátek má Ctibor
130 let

Lidovky.cz

Klaus spor se soudkyní opět prohrál

Česko

  14:32
BRNO - Václav Klaus se musí smířit už se třetí porážkou ve sporu s předsedkyní Nejvyššího soudu. Ústavní soudci dali za pravdu Ivě Brožové, která nesouhlasila se jmenováním Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu, o něž se postaral právě prezident. Bureš musí nyní tuto instituci opustit.

Iva Brožová má důvod k úsměvu, opět si ve sporu s prezidentem prosadila svou. foto: Zehl Igor ČTK

Bureš nemůže být místopředsedou soudu, neboť není soudcem. Jeho přidělení k Nejvyššímu soudu již Ústavní soud před časem zrušil. Navíc chyběl pro jmenování souhlas Brožové.

Ta zopakovala, proč si nepřeje, aby Bureš působil na Nejvyššímu soudu. "Doktor Bureš v souvislosti s různými změnami politického dění zastával různé politické funkce. Jeho profesní mobilita jej zpochybňuje z pohledu soudcovské nezávislosti. Dále jej zpochybňuje i tlak exekutivy na to, aby se dostal do čela Nejvyššího soudu," uvedla Brožová.

Vedoucí právního odboru prezidentské kanceláře Jan Bárta, který zastupoval hlavu státu, uvedl, že Klaus považoval Bureše za vhodného kandidáta. Upozornil, že ačkoli má Nejvyšší soud podle zákona o soudech a soudcích mít jen jednoho  místopředsedu, jímž je Pavel Kučera, ústava hovoří o místopředsedech v množném čísle. "Prezident republiky upřednostnil ústavu," zdůraznil Bárta.

Spor o počet místopředsedů
Podle soudkyně Elišky Wagnerové je však takový výklad zavádějící. "Kolik místopředsedů by tak mohl Nejvyšší soud mít? Třeba 30?" ptala se. "Takovou otázku si prezident nekladl. To by tento prezident určitě neudělal," bránil Klause Bárta.

Brožové se již dříve podařilo u Ústavního soudu zvrátit své odvolání z předsednického křesla i přidělení Bureše jako řadového soudce Nejvyššího soudu. Kvůli špatné právní konstrukci soud odmítl jen stížnost, jejíž cíl byl stejný jako v případě dnes projednávané žaloby - zpochybnit Burešovo jmenování.

Spor mezi Klausem, Burešem a Brožovou bude mít u Ústavního soudu ještě dohru. Prezident v srpnu podal návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která se týká způsobu fungování a řízení Nejvyššího soudu. Jde právě o část, která stanovuje, že Nejvyšší soud má jednoho místopředsedu.

"Chcete mě?"
Klaus zároveň žádal Ústavní soud, aby do rozhodnutí o návrhu přerušil řízení ve sporu o jmenování Bureše. Soudci mu ale nevyhověli. "Návrh na přerušení řízení se odmítá. Návrh není podán v rámci řízení o ústavní stížnosti," uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.

Bureš, jenž se jednání neúčastnil, řekl, že je prvním člověkem, který přišel rozhodnutím soudu o zaměstnání, aniž dostal příležitost vyjádřit se jako účastník řízení. "Ústavní soud postupoval tak, jako že se mě to netýká," uvedl. Na funkci prý nelpí. "Narozdíl od paní Brožové se uživím," řekl. Chce zůstat v justici. "Vezmu tašku a budu obcházet soudy a ptát se: Chcete mě?", doplnil.

Autor: