Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, uvedl prezident. Normou se nyní bude znovu zabývat sněmovna, která může veto prezidenta přehlasovat.
Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Firmy by podle návrhu mohly být stíhány pro téměř osm desítek trestných činů - například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní.
Alibismus, tvrdí Klaus
"Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod," uvedl Klaus ve zdůvodnění svého veta. "Módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob" jde podle prezidenta proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny.
ČTĚTE TAKÉ: |
"S argumenty pana prezidenta jsem se zatím neměl možnost seznámit, nicméně jeho názor respektuji," vzkázal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil přes svou mluvčí Terezu Palečkovou. Podle něho Evropská unie i mezinárodní organizace jako OECD po ČR vyžadují, aby trestní odpovědnost právnických osob byla součástí jejího právního řádu. "Pokud chce Česká republika dodržovat mezinárodní závazky, musí tedy úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přijmout," upozornil ministr.
Vládní návrh je navíc podle Klause špatně zpracován a představuje jen velmi hrubou kostru pro stíhání právnických osob. "V praxi to nemůže stačit a soudy budou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet," uvedl.
Pospíšil návrh zákona podporuje
"Na tom návrhu pracoval několik let přední tým expertů na trestní právo a domnívám se, že zákon je zpracován dobře," reagoval ministr. "Tady si dovolím nesouhlasit s pohledem právníků pana prezidenta," podotkl. Vzhledem k tomu, že je zákon součástí vládní strategie pro boj proti korupci, Pospíšil předpokládá, že jej koaliční poslanci ve sněmovně podpoří.
"Veto prezidenta Klause svědčí o tom, že hlava státu nemá zájem zvýšit ochranu státu a občanů před protiprávním jednáním manažerů firem," řekl Lidovým novinám Stanislav Polčák (TOP 09).
Klaus podepsal nová pravidla pro rejstřík trestůČeši budou mít podle novely v rejstříku uvedeny informace o tom, zda byli odsouzeni v jiném členském státě EU. V případě, že by šlo o trestní řízení, budou úřady na toto odsouzení pohlížet, jako by šlo o verdikt českého soudu. Výjimkou budou pouze prohřešky, které nejsou v ČR trestným činem. Novela dále upravuje zkušební dobu při podmíněném propuštění lidí z vězení. Podle pozměňovacího návrhu, který schválila sněmovna, při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let. Norma také zvyšuje poplatek za výpis z rejstříku o 50 na 100 korun. O rozhodnutí prezidenta mluvčí Hradu Radim Ochvat. Do rejstříku bude mít nově přístup vězeňská služba. Novela dále upravuje zkušební dobu při podmíněném propuštění lidí z vězení. |
Podle vládního návrhu by se firma provinila, pokud by trestný čin spáchal její manažer, zaměstnanec nebo jednatel a podnik tím získal prospěch. Soudy by právnické osoby mohly pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění by je mohly i zrušit. Průlomovou změnu trestního práva zdůvodnila vláda také českými závazky vůči EU a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Partner Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jan Spáčil s prezidentem nesouhlasí v obecném odmítnutí principu trestní odpovědnosti právnických osob. "Ten může mít v dnešním právním řádu a podnikatelském prostředí své místo, jak mimo jiné potvrzují některé zahraniční zkušenosti. Na druhou stranu musím bohužel souhlasit s výtkou alibismu. Zákon opravdu chce postihovat ta jednání, které v praxi nemůžeme či neumíme účinně postihnout skrze individuální trestní odpovědnost," sdělil.
"Stejně tak souhlasím s názorem, že vzhledem k řadě otázek, které znění zákona ve vazbě na trestní zákon vyvolává, budou soudy bohužel nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet," dodal Spáčil.
"Ten může mít v dnešním právním řádu a podnikatelském prostředí své místo, jak mimo jiné potvrzují některé zahraniční zkušenosti. Na druhou stranu musím bohužel souhlasit s výtkou alibismu. Zákon opravdu chce postihovat ta jednání, které v praxi nemůžeme či neumíme účinně postihnout skrze individuální trestní odpovědnost," sdělil.
Česko chce vyhovět mezinárodním závazkům
Alibismus podle něj spočívá v tom, že zákon je v ČR přijímán s vnitřními výhradami a v podstatě proto, aby Česko vyhovělo mezinárodním závazkům.
"Stejně tak souhlasím s názorem, že vzhledem k řadě otázek, které znění zákona ve vazbě na trestní zákon vyvolává, budou soudy bohužel nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet," dodal Spáčil.
Před možným zneužitím zákona již dříve varovala Hospodářská komora ČR. "Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nebyl zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí," řekl již dříve mluvčí komory Petr Kopáček.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zastánci zákona poukazovali mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
Letos je to již třetí zákon, který prezident Klaus vetoval. V únoru nesouhlasil s normou, která reorganizovala úřady práce, v červnu poslal zpět do sněmovny zákon o ochraně ovzduší, podle něhož mohou obce vymezit zóny, do nichž nebudou moci vjíždět starší automobily nesplňující určité emisní limity. V obou případech ale poslanci prezidenta přehlasovali.
Během více než osmi let na Hradě přitom Václav Klaus uspěl jen se zlomkem ze svých pěti desítek vet. Poprvé to bylo v únoru 2005, kdy vrátil sněmovně zákon o hluku, k němuž poslanci přes nesouhlas Senátu přidali zákaz převodu nemocnic ve správě krajů na obchodní společnosti.
