Emise vypouštěné spalováním fosilních paliv rostou podle zprávy od roku 2000 každoročně o tři procenta, tedy třikrát rychleji než v průběhu devadesátých let. „Znamená to, že klimatické změny probíhají rychleji, než předvídala většina studií ještě na počátku nového tisíciletí,“ řekl šéf projektu Mike Raupach.
Za růstem emisí oxidu uhličitého stojí podle Raupacha zejména ekonomický rozvoj zemí třetího světa. „Státy, které zažívají průmyslový rozvoj, procházejí obdobím intenzivního a často neúčinného používání fosilních paliv,“ tvrdí vědec s poukazem na Čínu a Indii. V plně industrializovaných zemích, jako Austrálie nebo Spojené státy, se prý naopak množství vypouštěných emisí snižuje. Každý Američan či Australan ale v průměru vypouští více než pět tun CO2 ročně, zatímco obyvatelé Číny pouze jednu tunu.
Americký Úřad pro informace o energetice přitom odhaduje, že světová spotřeba energie vzroste mezi roky 2004 až 2030 o celých 57 procent. Poptávku po ropě by měla začít mírně snižovat až její rostoucí cena po roce 2015. Místo ní by měl ve světové spotřebě energie růst podíl plynu, uhlí a obnovitelných zdrojů. Více energie se bude také vyrábět z jádra.
USA nechtějí Kjóto II
Jednání o novém plánu na snížení emisí CO2, který by měl navázat na stávající Kjótský protokol, prosazují především Němci a Britové. Využít chtějí už první příležitosti na červnovém setkání sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska v německém Heiligendammu. Tomu se ale snaží zabránit Spojené státy, které nepřistoupily ani na Kjótský protokol. Vláda prezidenta George W. Bushe argumentuje především tím, že se kjótské závazky netýkají zemí třetího světa, tedy ani rostoucích gigantů Číny a Indie. Stejný názor mají také Australané.
Washington proto nyní usiluje o to, aby se v závěrečném usnesení G8 neobjevila věta o nutnosti „mezinárodní akce“ v boji proti globálním změnám klimatu. USA prosazují obecnější znění, v němž se píše o „dlouhodobé otázce“ a „rozdílných přístupech“. Stejně se Američané staví i k prosincovému zasedání ministrů životního prostředí, které na Bali organizuje OSN.
Na něm chtějí Evropané stanovit novou strategii po Kjótu, které vyprší v roce 2012. Jejich cílem je do ní zapojit i rozvojové země, po nichž současná dohoda snížení emisí nepožaduje.
Představitelé asijských zemí to ale odmítají, a to ještě jednání ani nezačala. Brání se tím, že většinu emisí oxidu uhličitého vypouštějí stále ještě rozvinuté země (včetně Ruska) - v roce 2004 to bylo 60 procent.
