Ten, kdo viděl amatérsky působící upoutávku k chystané americko-české adaptaci pověsti o počátcích Přemyslovců, nejspíš čekal jen to nejhorší. Výsledek skutečně nemohl dopadnout o moc hůř. Kněžnu Libuši, jak se film německo-amerického režiséra Constantina Wernera jmenuje, navíc nelze doporučit ani jako dílko "tak blbé, až je zábavné". I když pár výbuchů nechtěného smíchu vzbudí, prosedět ho celé je prostě jen ztráta času.
Ještě to nejmenší, co by se snímku dalo vytknout, je způsob, jakým příběhy převyprávěné Jiráskem ve Starých pověstech českých záměrně posouvá. A historicky míchá Libuši a Přemysla s Dívčí válkou a promítá do příběhů z úsvitu českých dějin ekologicko-feministická poselství. Jde o aktualizaci v rámci adaptací historických textů běžnou.
Zajímavý však zůstal pouze nápad. Výsledný scénář nabízí až z paty tahanou historku, v níž nechybí například milostný trojúhelník mezi Libuší, Přemyslem a lesbickou válečnicí Vlastou či štědré dávky promiskuity.
Postavám jsou do úst vkládány krkolomné sentence v angličtině, s níž povětšinou neznámé české obsazení vede natolik nerovný zápas, že už nemá sílu hrát (pokud je nějakého hereckého výkonu vůbec schopné). Výjimkou je představitelka titulní role Winter Ave Zoli, na niž je aspoň pěkný pohled. K smíchu zoufalé jsou naopak výkony Marka Vašuta a Pavla Kříže v rolích mocichtivých vladyků.
Kde je Vyšehrad?
Kvůli nedostatku financí bájní Čechové vypadají jako ochotnický kroužek na výletě. Většina filmu totiž spočívá v tom, že zhruba dvacet postav chodí po lese a mluví o velkých bitvách či majestátních stavbách, které však divák nespatří. Chudičká prostředí bijí do očí: Přemysl namísto ve vsi Stadice přebývá v chaloupce na samotě a místo orání se věnuje spíš domácí zvířeně. Z Vyšehradu je vidět jedna komnata a kousek palisády, ze stavění Prahy ve filmu není ani záběr.
Hodnocení LN1 / 5 |
Právě Praha je ohniskem zmíněných aktualizačních snah. Libušin známý proslov o "městě velikém" tu vyznívá jako varování před ekologickou katastrofou, způsobenou kácením lesů a těžbou rud. To velmi trápí Kazi, jejíž srdceryvný výkřik "A co had, krtek, vypelichaný sokol?!" patří už teď do zlatého fondu nezáměrného humoru.
Kněžna Libuše stála 1,3 milionu eur, za což se slušně vypadající film natočit dá. Ne však výpravné historické drama. A kvality scénáře by nezachránil rozpočet sebevyšší. Wernerův poctivě zamýšlený snímek působí jako výsledek snažení party fanoušků historie, kteří si na koleně natočili něco pro vlastní potěchu. Nikdy se to ale nemělo dostat ven z jejich klubovny.
