Pamatuju se, jak se v době rozkošatělého socialismu někteří vzdělaní lidé snažili o lidovou mluvu tím, že do svých řečí míchali pokud možno co nejvíce vulgarismů. Myslím, že tahle pseudolidovost zmizela a občas, když slyším nebo čtu rozhovor s nějakým člověkem akademicky vzdělaným, cítím radost z jeho řeči.
Řeč hospodská má svoji setrvačnou květnatost, která je ovšem vymáchaná v kanálech.
Řeč masmédií mě zajímá nejvíc, protože má jistě značný vliv na to, v jakém stavu se náš současný spisovný jazyk nachází. Nejspíš překvapím skeptiky, ale jsem přesvědčen, že to s jazykem současných novin (ale i televizní publicistiky) není tak zlé.
Před lety jsem se musel probírat předválečnými novinami a mohl bych doložit, že snad s výjimkou tehdejších Lidovek byla jejich úroveň nesrovnatelně horší, frázovitější a pokleslejší. Nicméně občas se najdou v současných Lidovkách zhovadilosti, za něž bych já, kdybych k tomu měl moc a možnost, uděloval tresty. Posuďte sami.
„Skutečným důvodem jejich odchodu bylo kladení odporu při zametání kauzy katarský princ pod koberec.“ Anebo: „Přijetí úplatku za výhodu pro jiného je obsahově i významově shodné s kupováním voličských hlasů prostřednictvím vyhazování peněz ze státního rozpočtu z okna.“ Za upečení takové věty by se slušelo vymáchat autora a příslušného redaktora ve Vltavě.
Řeč poslanecká
Řeč poslanecká se vyznačuje zvláštní schopností vytvořit jazyk, který se dokáže odpoutat od myšlení, aniž ztratí svoji gramatickou stavbu, ale to by si zasloužilo zvláštní rozbor.
Ještě bych se zmínil o řeči pseudoodborné. Zapsal jsem si tento titulek (rovněž z Lidovek): Powerjóga Davida Kollera. Bývalý lídr Lucie... a jeho nový life style.
Zamořování češtiny anglismy je stále nehoráznější. Nepochybuji o tom, že angličtina se stane jazykem odborníků, a je pravděpodobné, že v nejbližších letech se budou odborné články psát především anglicky. Pro mnohé odborné výrazy už také ani neexistují česká slova.
Ale pokud někdo chce psát česky, měl by se snažit používat, pokud existují, výrazy české. Odmítám přijmout, že třeba lídr a life style nelze vyjádřit českými slovy anebo že se jedná o odborné termíny. To jen podobní pisatelé z nich odborné termíny dělají a budou přidávat stále další, aby předvedli svoji odbornost, zasvěcenost a svůj snobismus.
Telenovely v jerkštině
Kdysi jsem psal o jerkštině, jazyku, který vyvinuli američtí vědci pro vzájemné dorozumívání lidí a šimpanzů. Jazyk měl dvě stě dvacet pět slov a já si zavěstil, že se konečně našel jazyk, „kterým může promlouvat duch naší doby“. A hle, v našich telenovelách promluvil!
Zbývá se ještě zmínit o jazyku některých reality show, kde je přímo příkladně namíchán koktajl z jerkštiny a hospodské češtiny.
Nemyslím si, že čeština upadá, je pro nás samozřejmější než třeba před sto lety pro naše předky, kteří bedlivě sledovali všechny prohřešky proti jejímu duchu. Co nám připadá samozřejmé, přestáváme vnímat. Vždycky ovšem byli lidé, kteří s ní nakládali víc než ledabyle.
Co zaráží, je skutečnost, že se najde někdo, kdo tu ledabylost jako vyvolenost hodnou obecného zájmu a odměny předkládá veřejnosti.
