Včelař Ruml, který má v lokalitě u hradiště v údolí včelník, opravoval minulý týden plot kolem svého pozemku. Vykopával jámy na jeho sloupky, když v jedné z nich objevil raně středověký žernov, tedy kamenný rotační mlýn na mletí obilí. "Žernovy se moc často nenacházejí a pokud ano, tak jsou rozlámané," řekl archeolog Muzea Mladoboleslavska Filip Krásný. Proto lze nález boleslavského žernovu, který je celý, označit za unikátní. Zajímavý je i způsob nálezu.
Mlýn byl původně dvoudílný
Naopak místo, kde se mlýn našel, překvapivé není. Z hradiště jej mohl skulit někdo, kdo už zařízení na mletí obilí nepotřeboval nebo se porouchalo. Kamenný desetikilogramový mlýn se středovým otvorem mohl ale také posloužit jako zbraň proti nepříteli. "Někdy, když byla hradiště obléhána už dlouhou dobu a napadení nevěděli, co po agresorech seshora házet, tak po nich vrhali také tato drtidla na obilí," vysvětlil Krásný.
Mlýn, který včelař pod Švédskými šancemi našel, byl původně dvoudílný. A je možné, že zase dvoudílný bude. Asi před 20 lety našel jiný muž ve stejné lokalitě podobný žernov. Je možné, že jde o dvě části z jednoho mlýnu. Archeolog plánuje dát oba kusy dohromady. Chce zjistit, zda skutečně pocházejí z původního kompletního rotačního mlýnu.
Kámen je zřejmě dovezený
Mlýn má zejména historickou hodnotu, jde o doklad raně středověkého semílání obilí. Je vyroben z kamene, který se na Mladoboleslavsku nevyskytuje a byl odněkud dovezen. "Proto je mlýn dokladem i dálkového obchodování," uvedl Krásný. Jde zřejmě o svor, potvrdit to musí ještě geolog.
Obilí se po celé období raného středověku semílalo na ručním rotačním mlýnu, ve střední Evropě známém už od mladší doby železné. Mlýn se skládal ze dvou kruhových kamenů - žernovů. Spodní byl označován jako ležák, horní jako běhoun. Otvory v žernovu sloužily k nasazení papřice - dřevěné či železné příčky, na níž spočívala váha horního kamene.
