9. května 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Koruna římského krále v Praze.
Špičkové exponáty přiblíží Karla IV.

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Trůnící Karel IV. se znaky svých čtyř žen, Norimberk, kolem roku 1430, Berlín,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trůnící Karel IV. se znaky svých čtyř žen, Norimberk, kolem roku 1430, Berlín,... | foto: Národní galerie
PRAHA V neděli 15. května se ve Valdštejnské jízdárně otevře expozice, kterou Národní galerie připravila k 700. výročí narození Karla IV. Žádná z českých výstav, které se v blízké době budou otevírat, nemá takový rozsah zahraničních zápůjček. Po jejím skončení bude větší část expozice přenesena do Norimberka.

V našich krajích je zvykem Karla IV. vnímat jako Otce vlasti a všímat si především jeho české stopy ve vědě, umění či stavitelství. Cílem autorů této jubilejní expozice je však představit Karla IV. jako evropského panovníka na pozadí evropských událostí doby jeho panování, jež rozhodně nebyla idylická. Jedna část výstavy se věnuje například pohromám, které v jeho době prošly Evropou, a nebylo jich málo – povodně, ničivé mrazy, mor, pogromy na židy, kalamita kobylek, zemětřesení, hladomor.

Karlova koruna

Poprvé po 667 letech se do Prahy vrací koruna z katedrálního pokladu v Cáchách, kterou byl Karel IV. roku 1349 korunován římským králem. Vzácný exponát je součástí výstavy ve Valdštejnské jízdárně.

Královská koruna ze zlaceného stříbra byla vyrobena na míru, o čemž podle historiků svědčí její nezvykle velký obvod (66 cm), který odpovídá Karlovým ostatkům. Panovník ji nechal zhotovit v Praze před odjezdem do Cách, kde byla stvrzena jeho korunovace římským králem.

Karel byl již předtím korunován v Bonnu, ale teprve v roce 1349, po smrti svého předchůdce Ludvíka Bavorského, byl vpuštěn do tradičního dějiště korunovací, tedy do Cách. Starobylá koruna byla ovšem v držení Ludvíkova rodu, proto se Karel IV. vybavil v Praze novou a do Cách si ji přivezl. Po korunovaci ji věnoval do tamního chrámového pokladu, uchovávajícího nejvzácnější relikvii – temenní část lebky Karla Velikého.

Královská koruna ze zlaceného stříbra

Královská koruna ze zlaceného stříbra

Čím jinak bude výstava unikátní? Více než sto zapůjčitelů – ze zámoří například z New Yorku, Clevelandu, Bostonu, z Evropy samozřejmě z Itálie, Německa, Rakouska, Francie, Švédska a dalších zemí – na ni poskytlo svá špičková díla. „Jde většinou o oficiální instituce typu Victoria and Albert Museum v Londýně, ale i o mnohé farnosti, například ze Švédska a Polska, a také dvacítku tuzemských, které nám půjčují své opravdové chef-d’oeuvry,“ upozorňuje komisařka výstavy Císař Karel IV. 1316–2016 Lucie Šafaříková.

Tuny kamene v pohybu

Hlavní autor výstavy Jiří Fajt si zakládá na tom, že k vidění tu budou především originály. Takže se snímají i sochy z fasád, interiérů i exteriérů objektů, které s císařem a jeho dobou souvisejí. Celkově se do Valdštejnské jízdárny stěhuje 37 kamenných soch z celé Evropy.

„Jde o díla rozmanitá,“ říká komisařka výstavy. „Transportují se těžké kamenné skulptury jako třeba originál sochy Karla IV. z Mostecké věže, který váží 2 tuny, či týnský tympanon, ten má dokonce 4, 5 tuny, nebo čtyřtunový tympanon od Panny Marie Sněžné, Madona ze Staroměstské radnice, něco z Norimberka, z Vídně náhrobní deska z hrobu Rudolfa IV. a Kateřiny České, to jsou rovněž postavy v životní velikosti, a mnohé další. A pak zase předměty mimořádně křehké, cenné, zranitelné. Jedním z nejcitlivějších exponátů je pravděpodobně nejstarší čínská váza importovaná na evropské území, datovaná kolem roku 1300. Poveze se z Dublinu a její pojistná hodnota je ohromující.“ Vázu do Evropy dopravil pravděpodobně františkánský mnich Giovanni Marignoli, který později, v letech 1354–1355, působil v Praze jako dvorní kaplan Karla IV.

Sochy se už do Valdštejnské jízdárny navážejí, a jak upozorňuje Lucie Šafaříková, není to jednoduché: „Koordinuje se zároveň stavba paneláže a transport tak, aby se s kamennými sochami dalo projet, ještě než se výstava zcela zaplní.“

Jiří Fajt přizval kurátory z tuzemských i německých institucí, definitivní výběr exponátů se vyvíjel do poslední chvíle. „Vždycky je to napínavý živý proces, řadu exponátů je třeba připravit, mnohé čistit či restaurovat, vyřídit složitou administrativu a celkem logický tlak od vypůjčitelů je poslat zásilku co nejpozději. Ale zase nemůžeme dopustit, aby osmdesát procent předmětů přišlo až tři dny před vernisáží...,“ dodává Lucie Šafaříková.

Velký kalich ze sardonyxu, 10.–11. stol., Benátky, kostel sv. Marka.

Velký kalich ze sardonyxu, 10.–11. stol., Benátky, kostel sv. Marka.

Rukavice Karla IV., Praha, kolem poloviny 14. století, Neustadt an der Waldnaab.

Rukavice Karla IV., Praha, kolem poloviny 14. století, Neustadt an der Waldnaab.

Autoři takové výstavy připravují koncept několik let, objíždějí konkrétní místa, kostely atd., osobně mají exponáty předem prozkoumané. Práce na přípravě a produkci výstavy pak trvají minimálně rok. „Zapůjčitelé mají různé požadavky na způsob vystavení, někdy chtějí své uprázdněné místo ve vlastní expozici zaplnit reciproční zápůjčkou (tentokrát třeba jindřichohradecká madona půjde na oplátku do muzea v Clevelandu).“ Komisařka připomíná, že proti stavu před deseti lety, kdy se rovněž uskutečnila výstava Karla IV., se podmínky výrazně zpřísnily. Vysvětluje složitý „jízdní řád“ na příkladu rukopisů: „Každý smí být vystaven na různou dobu, to znamená nutnost řešit, čím jej ve vitríně nahradit, aby věcná souvislost nebyla přerušená. Všechno je přesně ošetřeno ve výpůjčních smlouvách, rukopisy přivezou kurátoři až daný den ráno a třeba za čtrnáct dnů se zase musí z vitríny vyjmout, je to stálý pohyb po celou dobu trvání výstavy. Navíc jsme povinni pravidelně pořizovat výpisy měření ve vitrínách pro některé zapůjčitele, elektronicky posíláme majitelům křivku průběhu klimatu. Každý materiál pochopitelně vyžaduje jiné podmínky. Například stříbrné předměty mají předepsané nižší procento vlhkosti než dřevěné exponáty, které se vezou z vlhkého kostela, čili jsou předměty, které nemohou být v jedné vitríně společně, ale zase všechno musí tematicky zapadat.“

Sedm set figurek v pohřebním průvodu

Výstava nebude strnulou přehlídkou soch, exponátů na soklech a ve vitrínách, ale živou, kontaktní produkcí. „Texty vzácných tisků jsou načtené k poslechu na sluchátkách, na dotykových obrazovkách si návštěvník bude moci listovat v nejzajímavějších kronikách, které se jinak ve vitríně mohou vystavit jen jako otevřená dvoustrana a ještě jen nakrátko. Budou zde i víkendové programy pro děti a také čtyři publikace: dětská knížka, průvodce výstavou, průvodce, který mapuje stopy Karla IV. mezi Prahou a Norimberkem, a klasický asi šestisetstránkový katalog.“

Chystá se i divácky atraktivní vyvrcholení na konci výstavy: „Jiří Fajt přišel s nápadem zrekonstruovat pohřební průvod Karla IV. Jeho složení a trasa se poměrně přesně popisují v augsburské kronice. Šel čtyři dny, z katedrály přes Karlův most, Novoměstskou radnici a Emauzy na Vyšehrad, přes kostel sv. Jakuba a kostel Panny Marie Sněžné zpět na Pražský hrad. Přes noc byly císařovy ostatky vždycky uloženy v jednom z kostelů na cestě. První nápad – vytvořit průvod z cínových figurek – ztroskotal na velké finanční náročnosti. Výtvarník Pavel Koch pak přišel na to, že by se daly figury vyřezat z daleko dostupnějšího materiálu, na který přijde patina. Na konci tedy návštěvník spatří maketu Karlova mostu a na ní sedm set figurek přesně v tom složení, jak tehdy šly – šlechtici, dvorní dámy, měšťané...“

Karolinum, Emauzy, Karlštejn...

Každá z výstav, jež se od května na téma Karel IV. otevřou, má trochu jiné zaměření a zdá se, že si nebudou konkurovat, naopak doplní vždy po svém naše vědomosti o českém králi a císaři římském. Univerzita Karlova, která je spolupořadatelem výstavy NG, otevře ve spolupráci s Národní galerií svou část v Karolinu. Bude věnovaná „druhému životu“ Karla IV., tedy jeho pozdějšímu vlivu a hodnocení v různých dobách po jeho smrti.

V Císařské konírně a Jízdárně Pražského hradu má být expozice věnovaná především výzdobě katedrály a architektuře, ve Vladislavském sále budou vystaveny korunovační klenoty, v Emauzském klášteře (Karel jej fundoval) je výstava, kromě jiného, věnovaná rekonstrukci 130 metrů dlouhého cyklu krásných částečně uchovaných a částečně porušených nástěnných maleb v ambitu s pětaosmdesáti výjevy ze Starého a Nového zákona, které patří k nejcennějším památkám gotického umění v Čechách – na skleněných panelech budou kresebně zrekonstruované, překreslené a vysvětlené staré texty a malby.

Své slovo na Karlovo téma řeknou i výstavy Národního technického muzea či Akademie věd, další výstava bude otevřena na Karlštejně či v Muzeu Kašperských hor, soubor severočeské gotiky s názvem Severozápadní Čechy za vlády Lucemburků bude vystaven v Teplicích. A svými akcemi se připojí mnoho dalších pořadatelů.

Marta Švagrová
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.