Centralizaci vymáhání považují soudci za rozumnou. Rozpaky ale budí fakt, že Kovářová tendr vyhlásila na poslední chvíli, v době, kdy ministr financí Eduard Janota své vládní kolegy v úterý důrazně varoval, aby již před odchodem žádné další "rychlotendry" nerozjížděli a nechali je svým nástupcům.
Kovářová je ovšem v tendrech na poslední chvíli přebornice, když třeba minulý pátek vyhlásila výběrové řízení na správu budovy justičního areálu v Praze Na Míčánkách, za což vítěz v příštích čtyřech letech dostane 146 milionů korun.
Dále čtěte: |
Ministerstvo privatizaci vymáhání dluhů hájí. "Dnes je vymahatelnost 8 %, očekáváme její výrazný nárůst. Inspirací budiž Slovensko, kde byla také 8% vymahatelnost a po zavedení centralizace vymáhání se zvýšila na více než 60 %," řekla LN mluvčí ministerstva Jitka Zinke. Nejde přitom o malou částku, když podle loňského vyjádření Kovářové dluží lidé a firmy "justici" 3,6 miliardy korun. "Dluhy vymáhá každá věznice sama prostřednictvím svých právníků," popsal dnešní praxi mluvčí Vězeňské služby Robert Káčer.
Podobně vymáhání funguje i na soudech. Šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník centrální vymáhání vítá: "Pokud to bude pro stát finančně výhodné, jde o rozumný nápad."
Kovářová je kritizována kvůli tendrům již dlouho. LN například informovaly, že podmínky dvoumiliardového tendru na domácí vězení dodatečně upravila advokátní kancelář exministra spravedlnosti Pavla Němce, a to v neprospěch státu.
Vyhlášení tendrů až po volbách je podle Zinke shodou okolností, když třeba současnému správci justičního areálu vyprší smlouva v říjnu. "Je patrné, že rozhodnutí o tom, zda bude vybrán poskytovatel a sepsána s ním smlouva, bude již na novém ministrovi," řekla mluvčí. Když se ale LN minulý týden ptaly, co ještě ministerstvo plánuje, oba tendry v odpovědi chyběly.