Stummer, který strávil takřka třicet let v kriminále, se totiž u Evropského soudu pro lidská práva domáhá toho, aby mu Rakousko vyplatilo důchod za práci vykonávanou za mřížemi. Pokud by byla žaloba úspěšná, což je podle předběžných právních analýz docela dobře možné, musel by rakouský stát vyplatit důchodovou rentu i všem ostatním pracujícím vězňům. A do podobně nepříjemné situace by Stummer dostal i další státy EU, které v otázce důchodů kriminálníků postupují stejně jako Rakousko.
"Jestliže vězeň pracuje, a přitom mu za tuto práci nenáleží důchod, znamená to, že je odsouzený člověk vlastně potrestán dvakrát," řekl Stummerův právník Armin Bammer. Žaloba k Evropskému soudu by tedy podle něj měla vést k tomu, že z pohledu státu nebude mezi prací za mřížemi a na svobodě žádný rozdíl.
Rakousko podobně jako řada dalších států EU strhává vězňům z platu 75 % na úhradu nákladů pobytu ve vězení, zbytek ponechává odsouzeným jako kapesné. Na žádné důchodové pojištění ale nemají kriminálníci nárok, práce ve výkonu trestu se jim do důchodu tedy nezapočítává. Stummer proto po třiceti letech ve vězení, kde pracoval jako pekař, prakticky nedostává žádný důchod.
Žije pouze ze sociálních dávek a příspěvku v nouzi v celkové výši 720 eur, zatímco důchodce, který pracoval na svobodě, dostává nejméně o 100 eur víc. "To je přece špatně. Vyděláváme na právníky, soudce, prostě justici a dostáváme za to jen almužnu," řekl Stummer deníku Kurier. Případně vysouzené peníze by údajně chtěl využít k tomu, aby si našel mladou ženu.
Rakousko se ale hájí tím, že vězni za mřížemi pracují dobrovolně, nikdo je k práci nemůže nutit, a navíc na rozdíl od jiných pracujících jim stát zajišťuje "byt a stravu". Nejedná se tedy o výdělečnou činnost v pravém slova smyslu, z které si lidé vedle životních nákladů platí i důchodové pojištění. Práce ve vězení má podle státu spíše resocializační, tedy nápravný charakter.
V Česku důchod vězni mají
Přesto Rakousko nebere žalobu krále zlodějů na lehkou váhu, o její důležitosti svědčí fakt, že ji Evropský soud zařadil mezi žaloby nejvyšší důležitosti. Důvodem jsou zřejmě i rozdíly v pravidlech pro vyplácení důchodu vězňům v jednotlivých státech EU. Kdyby si totiž Stummer odpykával trest v Česku, sice by musel zřejmě počítat s méně "fešáckým" kriminálem, zato by mu ale důchod za práci vězeňského pekaře nikdo neodpíral.
"Na důchodové pojištění mají v České republice nárok i osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, zařazené do práce," řekl LN Jiří Biskup, vedoucí odboru sociálního pojištění ministerstva práce.
"Jestliže vězeň pracuje, a přitom mu za tuto práci nenáleží důchod, znamená to, že je odsouzený člověk vlastně potrestán dvakrát," řekl Stummerův právník Armin Bammer. Žaloba k Evropskému soudu by tedy podle něj měla vést k tomu, že z pohledu státu nebude mezi prací za mřížemi a na svobodě žádný rozdíl.
Rakousko podobně jako řada dalších států EU strhává vězňům z platu 75 % na úhradu nákladů pobytu ve vězení, zbytek ponechává odsouzeným jako kapesné. Na žádné důchodové pojištění ale nemají kriminálníci nárok, práce ve výkonu trestu se jim do důchodu tedy nezapočítává. Stummer proto po třiceti letech ve vězení, kde pracoval jako pekař, prakticky nedostává žádný důchod.
Žije pouze ze sociálních dávek a příspěvku v nouzi v celkové výši 720 eur, zatímco důchodce, který pracoval na svobodě, dostává nejméně o 100 eur víc. "To je přece špatně. Vyděláváme na právníky, soudce, prostě justici a dostáváme za to jen almužnu," řekl Stummer deníku Kurier. Případně vysouzené peníze by údajně chtěl využít k tomu, aby si našel mladou ženu.
Rakousko se ale hájí tím, že vězni za mřížemi pracují dobrovolně, nikdo je k práci nemůže nutit, a navíc na rozdíl od jiných pracujících jim stát zajišťuje "byt a stravu". Nejedná se tedy o výdělečnou činnost v pravém slova smyslu, z které si lidé vedle životních nákladů platí i důchodové pojištění. Práce ve vězení má podle státu spíše resocializační, tedy nápravný charakter.
V Česku důchod vězni mají
Přesto Rakousko nebere žalobu krále zlodějů na lehkou váhu, o její důležitosti svědčí fakt, že ji Evropský soud zařadil mezi žaloby nejvyšší důležitosti. Důvodem jsou zřejmě i rozdíly v pravidlech pro vyplácení důchodu vězňům v jednotlivých státech EU. Kdyby si totiž Stummer odpykával trest v Česku, sice by musel zřejmě počítat s méně "fešáckým" kriminálem, zato by mu ale důchod za práci vězeňského pekaře nikdo neodpíral.
"Na důchodové pojištění mají v České republice nárok i osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, zařazené do práce," řekl LN Jiří Biskup, vedoucí odboru sociálního pojištění ministerstva práce.
