8. září 2009 9:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Lék na mořskou nemoc: soundtrack,
který je lepší než samotný film

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
The Who | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy The Who | foto: Reprofoto
Hudební komedie, u nás promítaná pod názvem Piráti na vlnách, je typicky letně oddechová a nenáročná. Písničkový doprovod tu hraje nemalou roli z podstaty děje, ale díky pečlivému výběru se nakonec ukazuje, že je po vynikajícím námětu (bohužel vyústěném do podprůměrného scénáře) i tím nejpovedenějším prvkem celku.

Filmový soundtrack je mezi samplery vděčný formát. Přesto i ten se dá celkem snadno odfláknout, například zoufalou směsí tisíckrát omletých hitů, v horším případě bez výrazu přezpívaných herci s novým aranžmá, které zůstává ve všech směrech daleko za originálem.

Divoká šedesátá
Děj filmu se odehrává v roce 1966, kdy je situace v britském rozhlasovém vysílání natolik tristní a zkostnatělá, že se skupina nadšenců rozhodne k pirátskému vysílání z lodi zakotvené mimo teritoriální vody. Jejich rádio tak logicky hraje to, co v té době hýbalo popscénou – rock’n’roll. V té době ještě rebelský a provokativní, z dnešního pohledu už víceméně uhlazený a akceptovatelný i v mainstreamovém měřítku. V reakcích na film tak byla komedie stavěna do stejné roviny jako loňský letní muzikálový hit Mamma Mia!.

Oproti němu má ovšem "pirátský" soundtrack nesrovnatelnou výhodu v pestrosti celého spektra interpretů. Autorům se podařilo vytvořit poměrně reprezentativní průřez scénou, podávající až překvapivě plastický obraz pop-music druhé poloviny šedesátých let. Jak už bylo řečeno, příjemnému výsledku hodně napomáhá fakt, že nebyly zařazeny ty notoricky nejobehranější skladby. Nejsou tu tak ani Rolling Stones, ani Beatles a vyložené hity typu slavné My Generation od The Who zůstávají v menšině.

Soundtrack

4 / 5
The Boat that Rocked
OST
Mercury/Universal 2009

Mnohem podstatnější množinu tvoří skladby, které znějí povědomě, skoro každý je zná, ale jen málokdo je schopen identifikovat, případně o interpretovi ví víc než jen pouhé jméno. Někteří zastoupení jsou navíc již skoro zapomenuti, o mnohých většina populace ani nikdy neslyšela. Takový The Letter v podání The Boxtops je ovšem parádním zásekem, ze kterého atmosféra doby vyloženě dýchá.

Právě skutečnost, že se pouhou skladbou šestatřiceti písniček podařilo vynikajícím způsobem přenést do doby před čtyřiceti lety a naladit tehdejší svobodomyslnou atmosféru, je asi na téhle kolekci tím nejcennějším.






Najdete na Lidovky.cz