Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

LÉKO: Tísňové volání policistky. Německá kniha kritizující multikulturní společnost

Evropa

  7:18
PRAHA - V sobotu v LN vyšla rozsáhlá recenze knihy, která ve své kategorii vede žebříček bestsellerů na Amazon.de. Napsala ji německá policistka Tania Kambouriová, která slouží v jedné z nejdrsnějších čtvrtí Bochumi, kde bydlí zejména muslimové z různých částí světa a Romové z východní Evropy.

Policistka Tania Kambouriová slouží v jedné z nejdrsnějších čtvrtí Bochumi, kde bydlí zejména muslimové z různých částí světa a Romové z východní Evropy. foto: Reprofoto

Kniha s názvem Deutschland im Blaulicht – Notruf einer Polizistin (Německo ve světle majáčku – Tísňové volání policistky) vyšla letos v létě a popisuje těžký život policistů, zejména ženských ochránců zákona. Kambouriová (32) je původem Řekyně, pochází z přistěhovalecké rodiny a o problémech imigrace píše otevřeně, ale bez předsudků.

Autorka uvádí, že policisté ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko každých padesát minut čelí nějakému útoku, přičemž v německých médiích se většinou píše o policejním násilí. Sama Kambouriová je často vystavena útokům, při službě jí vyhrožují, nadávají jí do kurev a mnohdy ji také udeřili, muslimové k ní prý nemají úctu nejen jako k policistce, ale ani jako k ženě. Tvrdí, že situace se zhoršuje, imigranti základní německé hodnoty ctí čím dál méně, vytvářejí se paralelní muslimské komunity a vůle k integraci se vytrácí.

Spíše politický pamflet

Kvůli krádeži v obchodě zatknou desetiletého tureckého chlapce. Na policejní stanici přichází jeho matka. Kambouriová sice nerozumí ani slovo z jejich rozhovoru, avšak jasně vidí, že matka svého syna utěšuje, místo aby mu vynadala za to, že kradl. Policistka podobné scény zažívá den co den. Její kniha je spíše politický pamflet než výčet podobných zážitků. Kdo očekává hrůzostrašné historky z nejtemnějších koutů přistěhovaleckých čtvrtí, bude zklamán.

Kambouriové zjevně nejde o vyvolání hysterie, ale jasně útočí na postoj politických elit a na ty, kdo slepě hlásají romantiku multikulturní společnosti a kteří jakýkoliv kritický hlas okamžitě označují za rasismus a islamofobii. Policistka poukazuje na nebezpečí ideologie multikulturalismu, podle ní některé kulturní a náboženské tradice není možné sladit. Policie má největší problémy s mladými muslimy třetí generace přistěhovalců z Turecka, Libanonu, Tuniska, kteří odmítají integraci. Co může dělat policistka, když delikvent při zásahu policie místo normální občanské spolupráce svolává pomocí chytrého telefonu na místo činu kumpány a strážkyně zákona je za chvíli obklopena dvaceti hrozivě vypadajícími mladíky. A jsou to muži, kteří zastávají názor, že policistka nemůže zasahovat, jelikož je žena a vůbec zástupce německého státu, tudíž je v jejich minispolečnosti vetřelcem.

Dopoledne ještě lidé spí

V takových situacích Kambouriové nezbývá nic jiného než utéct. Recenzenti za jednu z nejlepších pasáží knihy považují tu, kde policistka říká, že má ráda dopolední služby, protože v dané čtvrti většina lidí ještě spí... Kambouriová, která už v roce 2013 napsala otevřený dopis o agresi vůči policistům, má za to, že Němci, které její vyprávění znova a znova překvapuje, si málo uvědomují, co se odehrává v paralelních společnostech. Důvodem je prý to, že většina společnosti nemá možnost a také se nechce podívat, co se v těchto ghettech ve skutečnosti odehrává. Její výpověď šokuje hlavně proto, že právě strážkyně zákona se proti těmto jevům cítí bezmocná.

Policistka jasně říká, že obrovskému množství přistěhovalců se podařilo plně integrovat a že podle původu či náboženství není správné nikoho posuzovat. Zdůrazňuje však, že různé kultury v sobě skrývají možnosti porušení evropských norem. V Evropě totiž není právě šťastné, píše, když trestné činy zůstanou neohlášené, protože dotčení se místo policie či soudu raději obracejí na místní náboženskou autoritu, aby problém vyřešila. Kniha měla v Německu, ale i v mnoha dalších zemích EU velký ohlas. Snad jednou vyjde i česky.

Autor: