Podle nich je poškození půdy v národním parku přinejmenším v obdobném rozsahu. Je dáno výší nahodilých těžeb a potřebou rychlého zpracování, řekl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Na území lesní správy Železná Ruda bylo po kalamitách Kyrill a Emma nutné zpracovat 300.000 m3 zničeného dřeva, to je více než trojnásobek běžné roční těžby, uvedl. Lesy ČR podle něj s ohledem na vzácnost šumavské přírody používají pro těžbu a přibližování dřeva stejné technologie jako na naprosté většině území národního parku.
Těžké stroje působí eroziPodle Bláhy ale státní lesy při kácení dřeva, kůrovcem napadených stromů a polomů používají těžké stroje i v prudkých svazích, odkud by se kmeny neměly tahat jinak než lanovkou, těžká technika jezdí i na kamenných polích.
Při svážení dřeva se stroje pohybují často kolmo po svahu, což způsobuje hlubokou erozi. Poškozený horský les pak nedokáže zadržet srážky, voda odtéká rýhami dolů po svahu, kde pak při větších deštích snadněji vznikají povodně, argumentují ekologové.
Královský hvozdKrálovský hvozd je severozápadní výběžek Železnorudské hornatiny. |
V Královském hvozdu našli až 1,5 metru hluboká vymletá koryta. Do údolí se jimi při přívalových deštích valí voda i velké kameny. Horské smrčiny pak trpí nedostatkem vody a stromy a snadněji podléhají kůrovci. "Způsob, jakým státní lesy těží dřevo v Královském hvozdu, je doslova brutální. Narušení vodního režimu, zničení a odplavení půdy se všemi živinami je pro les ještě horší, než když kvůli kůrovci uschnou stromy," řekl Bláha.
Ekologové tím prý jen maskují podstatu problému
Podle Boublíka se Hnutí Duha snaží pouze odvést pozornost od podstaty problému, tedy od nalezení účinného řešení v boji proti kůrovci, který pro šumavské lesy představuje největší riziko. Postup ekologů lesníci spojují se svou čtvrteční tiskovou konferencí, při níž právě na Železnorudsku hovořili o riziku šíření přemnožených kůrovců z národního parku.
"Kořeny kůrovcové kalamity v národním parku Šumava jsou ideově spojeny právě s Hnutím Duha," konstatoval Boublík. Uvedl, že v Královském hvozdu lesníci každoročně likvidují stovky metrů krychlových dřeva popadaného větrem. "Je samozřejmé, že pohyb lesnické techniky může zanechat v terénu stopy, které jsou však následně lesníky asanovány a v průběhu další vegetační sezony splývají s terénem," tvrdí mluvčí státních lesů.
S tím však Bláha nesouhlasí. Žádná následná sanace nebude mít podle něj efekt, protože se nespojí jednotlivé půdní horizonty. Po ČIŽP ekologové proto chtějí, aby nařídila používat při těžbě a přibližování dřeva takové postupy, které zem nevratně nepoškodí.
Hnutí Duha už dříve podobné podněty ČIŽP podalo. Inspekce pak podle Bláhy za podobnou kauzu v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy udělila jedny z nejvyšších pokut - 450.000 korun Lesům ČR a 1,35 milionu těžební firmě. Škody v Královském hvozdu jsou podle Bláhy zřejmě ještě větší.
