Po přečtení odpovědí z ankety „Co byste vzkázali presidentovi G. Bushovi?“ jsem se na chvíli zastyděl, že patřím do stejné generace čerstvě odmaturovaných studentů. Položme si otázku, kde se taková vlna nenávisti a odporu vůči Americe a Bushovi u mladých bere. Vždyť z historické zkušenosti je naprosto nelogické útočit na americkou kulturu a politiku, jež svým vlivem držela v Západní Evropě ochrannou ruku před SSSR po celou dobu studené války, nemluvně o její intervenci ve světových válkách a Marshallově plánu. Proč radši nedemonstrují proti Putinovi a jeho Rusku, kde už se s plným právem dá říct něco o imperialistických choutkách a o porušování svobody alias vraždami nepohodlných novinářů a zákazy protivládních demonstrací? Odpověď je prostá. Většina mladých lidí, a nejen oni, o situaci na východě nic neví, nečtou, když nepočítáme palcové titulky bulvárního tisku, nezajímají se o to, lépe řečeno nic o tom raději nechtějí vědět. Proto je jejich kritika adresována na nejmocnější stát světa a ze závisti ji zobrazují jako válkychtivou, imperialistickou zemi, která se do každého konfliktu hrne jen kvůli ropě a hegemonii. Takoví lidé se stávají názorově manipulovatelní. Typickým příkladem tohoto faktu, s nímž jsem se setkal na střední škole, bylo vystavení se rusofilským, antiamerickým kantorům, od nichž si mí spolužáci odnesli poznatky, že v Rusku je dobrá vláda, Amerika je zemí ohrožující mír číslo jedna a že protiraketový systém je namířen na ruský národ. A na závěr v souvislosti s radarem chci navázat na dotaz Natálie Bechtinové, zda je fér vyměnit víza za radar? Vždyť Američané ho tu na své náklady postaví, budou spravovat a ještě k tomu nás chránit! Zeptal bych se spíše, co můžeme za to dát jim. Je to boj proti radaru, nebo proti Americe?
