Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí blízko sochy svatého Václava. Obětoval život, aby národ probudil z letargie.
ČTĚTE TAKÉ: |
O tři dny později kvůli rozsáhlým popáleninám zemřel. Pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu ulicemi Prahy a obřadu v Karolinu se zúčastnily desetitisíce lidí.
Poutní místo
Palachův hrob na Olšanech se záhy stal poutním místem. Na příkaz Státní bezpečnosti byl hrob 25. října 1973 tajně exhumován, ostatky zpopelněny a 27. března 1974 uloženy do rodinného hrobu ve Všetatech. Na své původní místo na Olšanských hřbitovech se směly vrátit až 25. října 1990.
Neznámý Palach |
Sobotní pietní akt u Palachova hrobu zahájil smíšený sbor BesHarmonie, který zazpíval moravskou lidovou Okolo Hradišča a spirituál All My Trials.
Memento
"Věřím tomu, že čestně tenkrát nemohl jinak. Svou pravdu vykřičel za celý národ. Jeho odkaz žije dál, je to velké memento," řekla Jaroslava Čajová z obecně prospěšné společnosti Janua, která pietní vzpomínku organizovala.
K přítomným promluvili také druhý místostarosta Junáka - Svazu skautů a skautek a ředitel pražského gymnázia Jana Palacha Michal Musil. K hrobu pak lidé položili kytice a zapálili svíčky. Pěvecké sdružení pražských učitelů zazpívalo píseň Láska opravdivá od Leoše Janáčka a na závěr všichni společně zazpívali hymnu, nejprve slovenskou a pak českou.
Svým činem chtěl Palach upozornit na ústupky ze strany představitelů tehdejšího Československa. Vadilo mu, že se společnost po původním vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím nedemokratickým vývojem. V Palachových stopách šel později student Jan Zajíc, upálil se 25. února 1969 v průchodu domu na Václavském náměstí a na místě zemřel.
Odkaz obou obětí ocenil nový demokratický stát nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem T.G.Masaryka. Pietní akt se v sobotu koná také v Palachových rodných Všetatech na Mělnicku, kde ho pořádá Společnost Jana Palacha.