Dobrý den,
Chci poděkovat všem senátorkám a senátorům, kteří v sobě našli odvahu mít vlastní názor a nepodřídit se mocenskému diktátu EU. Ponechme stranou otázku Lisabonské smlouvy jako takové. Mnohem více než její výhody či nevýhody mě totiž znepokojuje něco jiného. Pokud se totiž opravdu jedná o její schválení či neschválení, proč je jedna možnost prezentována jako ta „správná“? Proč vlastně dochází ke hlasování o přijetí, když je výsledek předem jasný a v podstatě se pouze čeká na to, až hlasování dopadne tak, jak má? Možnosti přijetí či odmítnutí Lisabonské smlouvy nejsou rovnocenné. Kdyby tomu tak opravdu bylo, nesnažili by se politici o opakování hlasování o přijetí pouze v Irsku, ale nutně by se musela opakovat i hlasování v zemích, které již Lisabonskou smlouvu schválily. Proč se má hlasování opakovat pouze v té zemi, která smlouvu nepřijala? Protože nepřijetí je „špatně“?
Souhlasím s panem Petráčkem v tom, že Lisabonskou smlouvu „nelze srovnávat s kapitulací před krvavými režimy totalit“, ovšem způsob schvalování rozhodně není v pořádku a jen kvůli tomu, že není možnost odmítnout, bychom to měli udělat. Ač se (nejen) mě politikové snaží všemožně přesvědčit, že ke ztrátě národní suverenity v žádném případě nedojde, mám pocit, že právě to se nyní děje.
Chci poděkovat všem senátorkám a senátorům, kteří v sobě našli odvahu mít vlastní názor a nepodřídit se mocenskému diktátu EU. Ponechme stranou otázku Lisabonské smlouvy jako takové. Mnohem více než její výhody či nevýhody mě totiž znepokojuje něco jiného. Pokud se totiž opravdu jedná o její schválení či neschválení, proč je jedna možnost prezentována jako ta „správná“? Proč vlastně dochází ke hlasování o přijetí, když je výsledek předem jasný a v podstatě se pouze čeká na to, až hlasování dopadne tak, jak má? Možnosti přijetí či odmítnutí Lisabonské smlouvy nejsou rovnocenné. Kdyby tomu tak opravdu bylo, nesnažili by se politici o opakování hlasování o přijetí pouze v Irsku, ale nutně by se musela opakovat i hlasování v zemích, které již Lisabonskou smlouvu schválily. Proč se má hlasování opakovat pouze v té zemi, která smlouvu nepřijala? Protože nepřijetí je „špatně“?
Souhlasím s panem Petráčkem v tom, že Lisabonskou smlouvu „nelze srovnávat s kapitulací před krvavými režimy totalit“, ovšem způsob schvalování rozhodně není v pořádku a jen kvůli tomu, že není možnost odmítnout, bychom to měli udělat. Ač se (nejen) mě politikové snaží všemožně přesvědčit, že ke ztrátě národní suverenity v žádném případě nedojde, mám pocit, že právě to se nyní děje.
