Do kopce vedoucí ke strážní věži se zadýchaně plouží vozidlo. Na střeše má umístěný kulomet a zdá se jakoby kopec byl nad jeho síly. To obrněné vozidlo se oficiálně jmenuje Dingo 2 CZ 4x4 LOV a mělo poskytovat českým vojákům vyšší ochranu v Afghánistánu.
Česká armáda má ve výzbroji čtyři Dinga, tři z toho jsou zde v Lógaru. Ministerstvo obrany však už minulý měsíc podepsalo smlouvu na dodávku dalších 15 kusů. Každý z nich vyjde na více než 30 milionů korun.
„Američané nám řekli, že pokud s nimi chceme jezdit, tak ne s tímhle,“ říká jeden z českých vojáků Karel, který si stejně jako ostatní hovořící o problémech Ding v Afghánistánu nepřáli zveřejnit své jména. Jedním z řady problémů těchto obrněných vozidel totiž je, že stěží zvládnou držet krok s kolonou, která jede 60 km v hodině.
„Jednou se nám stalo, že jsme jeli mimo základnu a museli jsme se vrátit, protože Dingo nevyjelo kopec,“ dodává jeden z pracovníků civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu. Všichni, kteří s Dingy přišli do styku si stěžují buď na slabý motor či na vysokou citlivost vozidla na druh paliva.
Jednoduše řečeno, Dingům se nechce jezdit na naftu, která je na základně a na kterou normálně jezdí jiné vozidla jako humvee, obdoba Dinga - jihoafrické RG-31 nebo Cougary, kterými jsou vyzbrojováni Američané. V současnosti by se měly provádět testy, jestli je poruchovost, resp. špatný výkon motoru způsoben skutečně naftou. Pokud by se to potvrdilo, musela by se na Shank vozit kvalitnější nafta, na kterou by motory Ding, zvláště pokud jich sem přibude dalších 15, mohly jezdit. To by bylo ale logisticky komplikovanější, než brát naftu od Američanů.
Česká armáda má ve výzbroji čtyři Dinga, tři z toho jsou zde v Lógaru. Ministerstvo obrany však už minulý měsíc podepsalo smlouvu na dodávku dalších 15 kusů. Každý z nich vyjde na více než 30 milionů korun.
„Američané nám řekli, že pokud s nimi chceme jezdit, tak ne s tímhle,“ říká jeden z českých vojáků Karel, který si stejně jako ostatní hovořící o problémech Ding v Afghánistánu nepřáli zveřejnit své jména. Jedním z řady problémů těchto obrněných vozidel totiž je, že stěží zvládnou držet krok s kolonou, která jede 60 km v hodině.
„Jednou se nám stalo, že jsme jeli mimo základnu a museli jsme se vrátit, protože Dingo nevyjelo kopec,“ dodává jeden z pracovníků civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu. Všichni, kteří s Dingy přišli do styku si stěžují buď na slabý motor či na vysokou citlivost vozidla na druh paliva.
Jednoduše řečeno, Dingům se nechce jezdit na naftu, která je na základně a na kterou normálně jezdí jiné vozidla jako humvee, obdoba Dinga - jihoafrické RG-31 nebo Cougary, kterými jsou vyzbrojováni Američané. V současnosti by se měly provádět testy, jestli je poruchovost, resp. špatný výkon motoru způsoben skutečně naftou. Pokud by se to potvrdilo, musela by se na Shank vozit kvalitnější nafta, na kterou by motory Ding, zvláště pokud jich sem přibude dalších 15, mohly jezdit. To by bylo ale logisticky komplikovanější, než brát naftu od Američanů.
| Celou reportáž z Afghánistánu o vozech Dingo, si přečtěte v pondělním vydání deníku |
