Do budovy, která sousedí s českou misí při unii a kterou si pronajalo ministerstvo zahraničí, se nechce přestěhovat část krajů. Tvrdí, že cena za nájem kanceláře a služby ve výši zhruba 1500 eur měsíčně, kterou vyměřilo ministerstvo, je pro ně nevýhodná.
„My tady platíme necelých tisíc eur měsíčně za všechno, a navíc se nám dobře spolupracuje. Nemáme důvod jít do Českého domu,“ říká Petr Šebek, bruselský zástupce Jihočeského kraje, který sídlí na společné adrese se Středočechy a Libereckým krajem.
Neměnit svoje současné bruselské sídlo se rozhodly všechny tři regiony, stejně jako Praha. Černínský palác se brání. Nájemné bylo podle mluvčí Zuzany Opletalové rozpočítáno přesně podle toho, co se musí zaplatit majiteli sedmipatrové nemovitosti, bance BNP Paribas – jde o 1,6 milionu eur ročně.
„Krajům už ale byla nabídnuta sleva 50 procent. Nemohli jsme jim dát symbolické nájemné, protože musíme respektovat zákon o rozpočtových pravidlech,“ tvrdí Opletalová na adresu myšlenky, která na začátku úvah o Českém domě přitahovala.
Kromě nájemného překvapila nové obyvatele budovy cena za vybavení. Zakázku za jedenáct milionů korun na dodání nábytku do Českého domu vyhrála česká firma Vesna Interiors, která má s podobnými výběrovými řízeními zkušenosti.
| Další podrobnosti o sporech provázejících otevření Českého domu v Bruselu si přečtěte ve středečním vydání deníku |
