Žloutenka znamená pro nemocného automaticky povinnou izolaci na infekčním oddělení nemocnice. Vycházky nepřicházejí v úvahu. „Pacienti jsou na svém pokoji, používají svůj záchod i umyvadlo,“ zdůrazňuje Zdenka Manďáková z infekčního oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Je na ní vidět únava. Vzhledem k tomu, že epidemie v Praze začala už před prázdninami a dosud nepolevuje, není se čemu divit. Odejít domů pacient může, až se zlepší výsledky vyšetření jater. To je obvykle zhruba za čtrnáct dnů.
Když před prázdninami epidemie začala, přicházeli na zdejší oddělení hlavně narkomani. V červenci následovali lidé bez domova. Dnes zde se žloutenkou leží docela běžní lidé. Manažeři, pracovníci pětihvězdičkových hotelů, zkrátka lidé, které lékaři z nedodržování základních zásad hygieny nepodezřívají. „Například bankovní úřednice, která bere od lidí peníze a olízne si mimoděk prsty,“ popisuje lékařka.
Podobně jako na Bulovce jsou na tom i v jiných pražských nemocnicích.
I v těchto nemocnicích ale mohou lůžka dojít, pokud bude nakažených nadále tak rychle přibývat. Bulovka už chystá vyčlenění jednoho patra, tedy 30 lůžek plicního oddělení, pro tyto pacienty.
Vlastní vzduchotechnika i generátor elektřiny
Když bude nejhůř, v záloze má Bulovka ještě podzemní nemocnici. Na první pohled ničím neobvyklý kopec v areálu nemocnice skrývá třípatrový bunkr bez oken, který má vlastní funkční vzduchotechniku, generátor elektrického proudu i zásobování vodou. Všude je čisto, postele jsou povlečené, na lékařském pokoji jsou nachystané bílé gumové boty.
Pravidelné revize zajišťují, že zařízení – i když starší – je stále připraveno k provozu. Ať už jde o autokláv na sterilizaci lékařských nástrojů, nebo dýchací přístroj. Stačí z postelí sundat igelitové povlaky, přinést další materiály, léky a vybavení, dopravit personál a zdejších 50 lůžek mohou během několika hodin zaplnit pacienti.
Je na ní vidět únava. Vzhledem k tomu, že epidemie v Praze začala už před prázdninami a dosud nepolevuje, není se čemu divit. Odejít domů pacient může, až se zlepší výsledky vyšetření jater. To je obvykle zhruba za čtrnáct dnů.
Když před prázdninami epidemie začala, přicházeli na zdejší oddělení hlavně narkomani. V červenci následovali lidé bez domova. Dnes zde se žloutenkou leží docela běžní lidé. Manažeři, pracovníci pětihvězdičkových hotelů, zkrátka lidé, které lékaři z nedodržování základních zásad hygieny nepodezřívají. „Například bankovní úřednice, která bere od lidí peníze a olízne si mimoděk prsty,“ popisuje lékařka.
Podobně jako na Bulovce jsou na tom i v jiných pražských nemocnicích.
I v těchto nemocnicích ale mohou lůžka dojít, pokud bude nakažených nadále tak rychle přibývat. Bulovka už chystá vyčlenění jednoho patra, tedy 30 lůžek plicního oddělení, pro tyto pacienty.
Vlastní vzduchotechnika i generátor elektřiny
Když bude nejhůř, v záloze má Bulovka ještě podzemní nemocnici. Na první pohled ničím neobvyklý kopec v areálu nemocnice skrývá třípatrový bunkr bez oken, který má vlastní funkční vzduchotechniku, generátor elektrického proudu i zásobování vodou. Všude je čisto, postele jsou povlečené, na lékařském pokoji jsou nachystané bílé gumové boty.
Pravidelné revize zajišťují, že zařízení – i když starší – je stále připraveno k provozu. Ať už jde o autokláv na sterilizaci lékařských nástrojů, nebo dýchací přístroj. Stačí z postelí sundat igelitové povlaky, přinést další materiály, léky a vybavení, dopravit personál a zdejších 50 lůžek mohou během několika hodin zaplnit pacienti.
| Celou reportáž a další související články o žloutence, si přečtěte v sobotním vydání deníku |
