Kotva podle Šváchy „reprezentuje na vysoké úrovni českou architekturu první poloviny sedmdesátých let. Výtvarné i konstrukční pojetí budovy se svébytně vyrovnává s podněty několika směrů v poválečné světové architektuře, míní historik.
Konstrukci tvoří železobetonový skelet členěný do šestibokých jednotek. Ty spolu různě srůstají a vytvářejí na každém patře prostorový celek.
Kotvu postavili v letech 1970 až 1975 architekti manželé Věra a Vladimír Machoninovi, přední představitelé české architektury v poválečném období. V 60. letech oba autoři získali mezinárodní uznání, v tehdejším Československu zvítězili ve veřejné soutěži na projekt hotelu Thermal v Karlových Varech.
Machoninová jednoznačně souhlasí se záměrem prohlásit Kotvu kulturní památkou, řekl Švácha. Nynější vlastník Kotvy připravuje rozsáhlou rekonstrukci, aniž ji vyzval, aby tuto akci sama vyprojektovala, doplnila. „To lze pokládat za neetické a za velmi nebezpečné pro památkovou hodnotu budovy,“ domnívá se historik. Vlastníkem Kotvy je společnost Markland Kotva.
Zapsání do seznamu památek se nelíbilo ani majiteli Máje, společnosti Tesco. Ta chtěla provést rekonstrukci, nyní se obává, že jí v tom památkáři zabrání. Rostislav Švácha ale tvrdí, že prohlášení za památku nebrání úpravám budovy.
Obchodní dům Máj, dnes Tesco, byl otevřen v roce 1975 jen dva měsíce po Kotvě. Návrh na prohlášení stavby kulturní památkou podal Švácha loni v březnu. Stavba podle něj totiž patří k nejvýznamnějším počinům české architektury 70. let 20. století. Počátkem ledna ministerstvo kultury definitivně rozhodlo, že se obchodní dům Máj stane kulturní památkou.
Obdobný architektonický ráz, v jakém je postavena Kotva, začal používat před druhou světovou válkou Frank Lloyd Wright. Ve větší míře se tento systém prosadil až později.
V české architektuře se uplatnil koncem 60. let u divadla v Mostě a u obchodního centra Ještěd v Liberci.
Stejně jako Máj Švácha navrhoval památkou prohlásit i liberecký obchodní dům. Byl však neúspěšný. Dům, který také patří Tesku, byl zbořen a společnost plánuje novou stavbu. Šváchovi se naopak podařilo prosadit čtyři stavby – ještědský vysílač, který se stal dokonce národní kulturní památkou a aspiruje na zapsání do seznamu UNESCO, budovu Federálního shromáždění, hotelový dům v Praze na Invalidovně a Ústav makromolekulární chemie v Praze na Petřinách.
Konstrukci tvoří železobetonový skelet členěný do šestibokých jednotek. Ty spolu různě srůstají a vytvářejí na každém patře prostorový celek.
Kotvu postavili v letech 1970 až 1975 architekti manželé Věra a Vladimír Machoninovi, přední představitelé české architektury v poválečném období. V 60. letech oba autoři získali mezinárodní uznání, v tehdejším Československu zvítězili ve veřejné soutěži na projekt hotelu Thermal v Karlových Varech.
Machoninová jednoznačně souhlasí se záměrem prohlásit Kotvu kulturní památkou, řekl Švácha. Nynější vlastník Kotvy připravuje rozsáhlou rekonstrukci, aniž ji vyzval, aby tuto akci sama vyprojektovala, doplnila. „To lze pokládat za neetické a za velmi nebezpečné pro památkovou hodnotu budovy,“ domnívá se historik. Vlastníkem Kotvy je společnost Markland Kotva.
Zapsání do seznamu památek se nelíbilo ani majiteli Máje, společnosti Tesco. Ta chtěla provést rekonstrukci, nyní se obává, že jí v tom památkáři zabrání. Rostislav Švácha ale tvrdí, že prohlášení za památku nebrání úpravám budovy.
Obchodní dům Máj, dnes Tesco, byl otevřen v roce 1975 jen dva měsíce po Kotvě. Návrh na prohlášení stavby kulturní památkou podal Švácha loni v březnu. Stavba podle něj totiž patří k nejvýznamnějším počinům české architektury 70. let 20. století. Počátkem ledna ministerstvo kultury definitivně rozhodlo, že se obchodní dům Máj stane kulturní památkou.
Obdobný architektonický ráz, v jakém je postavena Kotva, začal používat před druhou světovou válkou Frank Lloyd Wright. Ve větší míře se tento systém prosadil až později.
V české architektuře se uplatnil koncem 60. let u divadla v Mostě a u obchodního centra Ještěd v Liberci.
Stejně jako Máj Švácha navrhoval památkou prohlásit i liberecký obchodní dům. Byl však neúspěšný. Dům, který také patří Tesku, byl zbořen a společnost plánuje novou stavbu. Šváchovi se naopak podařilo prosadit čtyři stavby – ještědský vysílač, který se stal dokonce národní kulturní památkou a aspiruje na zapsání do seznamu UNESCO, budovu Federálního shromáždění, hotelový dům v Praze na Invalidovně a Ústav makromolekulární chemie v Praze na Petřinách.
