19. ledna 2016 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Lovení hudebních perel a tři inspirace pro tento týden v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016). | foto: MET
Metropolitní opera je další z více než téměř dvou desítek světových divadel (Tel Aviv, Nancy, Vratislav, Norimberk, Florencie, Sofie, Sydney, Curych, Divadlo na Vídeňce, Anglická národní opera, Banská Bystrica...), které se v posledních letech snaží dokázat, že francouzský skladatel Georges Bizet není autorem jedné jediné úspěšné opery, přestože se jeho Carmen drží v čele celosvětových operních statistik už více než sto let. Do popředí se po vlnách nezájmu postupně propracovala i další Bizetova opera - exotičtí Lovci perel, jejích árie a především slavný tenorový a barytonový duet patří také k oblíbeným koncertním číslům. Přímý přenos opery uvedla česká kina 16. ledna.

Lovci perel zanechali i českou stopu - najdeme je na repertoáru ústecké opery, nedávno je uvedla Opava, v roce 1996 Brno a zajímavé bylo olomoucké nastudování v roce 1984 v režii Jiřího Glogara.

Bizetovy hudební perly v MET
Raná opera Georgese Bizeta (1838-1875) vznikla na objednávku impresária pařížského Théâtre Lyrique Léona Carvalha. Ten získal velkorysý grant tehdejšího francouzského ministerstva umění na uvádění oper skladatelů, kteří získali prestižní Římskou cenu – spojenou se stipendiem pro mladé umělce, díky kterému mohli na náklady státu pobývat tři až pět let v Římě. To byl i případ Georgese Bizeta, který po návratu z Itálie musel tvrdě bojovat o uznání v konkurenci Rossiniho, Meyerbeera, ale i Gounoda, jehož Faust se zde stal od svého druhého uvedení v Paříži roku 1862 hitem. Součástí objednávky bylo i libreto Eugèna Cormona a Michela Carrého na tehdy oblíbený exotický námět v kombinaci s milostným trojúhelníkem. Opera měla premiéru v Théâtre Lyrique v roce 1863 a i když kritikou nebyla vysloveně zatracena, dalšího uvedení se dočkala až po 23 letech v milánské Scale, v době, když už Carmen oblétala svět. Bizet, který zemřel předčasně na srdeční slabost v pouhých 37 letech, se této slávy už nedožil.

Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016).

Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016).

Ačkoli autoři libreta patřili k těm zkušeným a osvědčeným, byla libretu vyčítána emocionální přepjatost a nedostatečně propracovaná motivace prudkých dějových zvratů (což dnes může působit jako docela zábavná výtka – většina operních libret se vymyká logice). Expertem na „exotickou hudbu“ byl tehdy skladatel Félicien David (1810-76) a Bizetovi kritici mu právě epigonství Davida, ale i Wagnera a Verdiho vyčítali. Do značné míry neprávem – Lovci perel jsou originální plnohodnotnou operou a předjímají nezaměnitelný Bizetův skladatelský rukopis, který se zúročil hlavně v Carmen.

Děj Lovců perel je situován do atraktivního exotického prostředí Cejlonu kdysi v minulosti. Lovec perel Zurga a lovec zvěře Nadir uzavřou přátelství, které ale prochází těžkou zkouškou, když se oba zamilují do Leily, hindské tanečnice a kněžky. Pošetile si slíbí, že ve jménu vzájemného přátelství svoji lásku potlačí. Když se po letech Leila znovu objeví, ač vázaná slibem čistoty, milostnému znovu vzplanutí Nadira podlehne. Zurga milence nejprve odsoudí k smrti. Z několika verzí závěru (v jednom z nich se Nadir stane obětí rozběsněných vln a Leila se za ním vrhne ze skály) Metropolitní opera zvolila nejnovější edici Brada Cohena opřenou o originální Bizetovu verzi: Zurga na poslední chvíli zjistí, že Leila je ta dívka, která mu kdysi zachránila život, a svého nejlepšího přítele nechce kvůli své žárlivosti zahubit – aby zabránil popravě, kterou přitom sám nařídil, zapálí vesnici a v nastalém zmatku nechá milence uprchnout. Sám zůstává, i když ví, že bude muset čelit následkům svého činu.

Ačkoli libretisté patřili k těm osvědčeným a Bizet už jako mladý oplýval melodickou invencí a odvahou k netradiční instrumentaci, autoři se nevyhnuli přepjatosti a zdlouhavosti na straně jedné – a prudkým dějovým zvratům bez propracovanějších motivací na druhé. I když MET v nové inscenaci tyto výhrady zcela nerozptýlila, zařazení do repertoáru této scény po sto letech, kdy hlavní mužské role zpívaly takové pěvecké legendy jako Enrico Caruso a Giuseppe De Luca, má své opodstatnění především díky hudebnímu nastudování a pěveckému obsazení.

Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016).

Z inscenace Bizetovy opery Lovci perel v MET (2016).

Osvědčený Italský dirigent Gianandrea Noseda (známe ho z jeho vystoupení s orchestrem BBC Philharmonic na festivalu Pražský podzim v letech 2004 a 2006) s MET pravidelně spolupracuje od roku 2002, měl cit pro poryvy emocí a zároveň delikátnost na mnoha místech komorní instrumentace. V jeho hudebním nastudování s příslovečně perfektním orchestrem MET bylo plastické a výrazově bohaté.

V obsazení tří hlavních rolí se do přímého přenosu vrátili sólisté, které známe z těch předchozích: Dokonce šestkrát se už takto prezentovali britský tenorista Matthew Polenzani a polský barytonista Mariusz Kwiecien, a to i společně v Donizettiho Donu Paqualovi a Nápoji lásky. Německá sopranistka Diana Damrau byla Adélou v Hraběti Orym a Verdiho Gildou. Sestavu sólistů doplnil francouzský basbarytonista Nicolas Testé, pro kterého byla role nejvyššího kněze Nourabada přenosovým debutem, a tradičně skvěle sezpívaný sbor Metropolitní opery. Diana Damrau, coby kněžka zahalená závojem, si sice netroufla na rozdíl od své kolegyně ve stejné inscenaci v Anglické královské opeře Sophie Bevan uplatnit partie typické pro orientální břišní tanečnice, ale její sladký lahodný soprán byl přesně tím hlasem, který měl sílu fatálně okouzlit oba lovce a odhánět od vesnice démony hlubokých vod a duchy bouře. Také Matthew Polenzani v tenorové roli Nadira zprostředkoval exotickou opojnost své role a jeho árie „Je crois entendre encore », ve které s dojetím vzpomíná, jak se kdysi zamiloval do Leily, byla skvostná především svými něžnými pianissimy ve výškách a dlouhodechou kantilénou. A z rolí Mariusze Kwiciena to je právě Zurga, ve kterém mohl ještě více než jako Giovanni nebo Oněgin naplno rozvinout své mistrovství výrazu od přátelské oddanosti po žárliveckou nenávist.

Režijní podobu inscenace převzala MET od Anglické národní opery, kde ji v roce 2010 - v angličtině - nastudovala filmová režisérka Penny Woolcock. A ENO znovu nasadila tuto inscenaci v novém obsazení v roce 2014. V operních přenosech známe Penny Woolcock z inscenace opery Johna Adamse Doctor Atomic (jeho další operu Smrt Klinghofera natočila jako film). Inscenátoři přenesli děj Lovců perel z dávné minulosti do současnosti jakéhosi přímořského městečka nebo spíše slumu s chatrčemi z vlnitého plechu na rezavých barelech kdesi v exotickém Tichomoří. Sice zde stále panuje hinduistická tradice a víra v Brahmá, ale Zurga svou politickou kampaň za zvolení šéfem lovců perel vede moderně s „marketingovým“ týmem chlapíků v černých oblecích po americkém vzoru - „voličům“ rozdávají papundeklové portréty kandidáta a sám kandidát velkoryse rozdává peníze. Když je lidem „demokraticky“ zvolen, usídlí se v předimenzované úřadovně, se stěnami plnými polic a registraček pro spisy.

Už při předehře je na celou výšku jeviště pomítán základní motiv moře – do projekce jeho hlubin, kam prosvítají shora světelné paprsky, se spouštějí na lanech tanečníci coby lovci perel a víří kolem sebe bublinky. Jakkoliv Zurga už má v „kanclu“ černobílou televizi (a zároveň notebook), lovci se potápějí postaru, jen se zadrženým dechem. Působivé záběry moře se pak několikrát opakují, včetně strašlivého úderu vln tsunami, které vesnici zničí – a slouží i jako (postupně poněkud zdlouhavé) předěly, aby umožnila přestavby.

Přesunem do současnosti se režii nepodařilo vyřešit otázku, jak hinduistickou tradici věrohodně přemístit do dnešních reálií. Těžko uvěřit, že dnešní průmysl lovu perel ze skaliska zažehnává bajadéra Leila, aby ho ochránila před zlými duchy. Její příjezd na člunu s veleknězem pod jakýmsi reklamním panelem působí komicky, stejně jako „motorkářské“ tetování Zurgova přítele Nadira nebo vláčení odsouzenců v provazech a jejich polévání benzínem z kanystru. Závěr, kdy v pozadí vzplanou ohně hořícího města, je ovšem efektní.

Hudební stránka inscenace plně oprávnila rozhodnutí MET Lovce perel vrátit na repertoár – ostatně zájem o tuto Bizetovu operu potvrdilo i ve švech praskající kino Aero. A slavný duet Zurgy s Nadirem „Au fond du temple saint“, ve kterém oba muži, když po svém, vzpomínají na svůj pošetilý slib, že zapomenou na kněžku, do které se oba zamilovali, byl v podání Kwieciena a Polenzaniho opravdovou operní lahůdkou, která vybudila k potlesku i diváky v kině.

Inspirace na dny příští

Magdalena Kožená – Koncert s komorním souborem.
Rudolfinum, Dvořákova síň úterý 19. ledna 2016 19:30 h.

Gioacchino Rossini: Popelka (La Cenerentola)
Hudební nastudování Jan Kučera, režie Enikő Eszenyi, scéna Kentaur, kostýmy Bianca Imelda Jeremias, pohybová spolupráce Tamás Juronic, světelný design Csontos Balázs, sbormistr Pavel Vaněk, dramaturgie Beno Blachut.
OBSAZENÍ: Angelina – Popelka: Lena Belkina / Kateřina Hebelková, Don Ramiro: Vassilis Kavayas/ Martin Šrejma, Dandini: Jiří Brückler/ Jiří Hájek, Don Magnifico: Jiří Sulženko/ František Zahradníček, Clorinda: Marie Fajtová /Yukiko Šrejmová Kinjo...
Orchestr Opery Národního divadla, premiéry Stavovské divadlo 21. a 22. ledna 2016 19:00 h.

Giuseppe Verdi: Rigoletto
Hudební nastudování Petr Šumník, režie Andrea Hlinková, scéna a kostýmy Miriam Struhárová, sbormistr Lubomíra Hellová. Obsazení: Vévoda z Mantovy: Ondřej Koplík / Jakub Rousek, Rigoletto, jeho šašek: Vladislav Zápražný, j. h. / Jakub Tolaš, j. h., Gilda, Rigolettova dcera: Olga Jelínková / Barbara Sabella, Giovanna, Gildina společnice: Magda Málková / Zdeňka Mollíková...
Moravské divadlo Olomouc, premiéra pátek 22. ledna 2016 19:00 h.

Carl Maria von Weber: Čarostřelec
Hudební nastudování Norbert Baxa, režie a scéna Dominik Neuner, kostýmy Josef Jelínek, dramaturgie Zbyněk Brabec, sbormistr Zdeněk Vimr. Obsazení: Otokar, český kníže: Jiří Hájek / Jiří Kubík, Kuno, knížecí dědičný polesný: Pavel Horáček / Dalibor Tolaš, Agáta, jeho dcera: Petra Šimková Alvarez / Ivana Veberová, Anička, její příbuzná: Lenka Pavlovič / Radka Sehnoutková, Kašpar, myslivecký mládenec: Jan Hnyk / Miloš Horák / David Nykl, Max, myslivecký mládenec: Rafael Alvarez / Josef Moravec / Richard Samek, Samiel...
Divadlo J. K. Tyla, Nová scéna, premiéra sobota 23. ledna 2016 19:00 h.

Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.