„Všichni jsme se na jedinečný prostor Královské kaple velmi těšili a každý, kdo byl na koncertě přítomen, musel cítit neuvěřitelnou sílu, kterou v sobě hudba nese,“ říká ke koncertu sám Václav Luks. „Uvědomění si toho, že nejlepší kultura zpravidla vzniká v mezinárodním dialogu, je pro nás zásadní. I z tohoto pohledu nás těší, že jsme mohli přispět k posílení vzájemné hudební linky,“ doplňuje Pavel Smutný, prezident Bohemian Heritage Fund, který tímto koncertem otevřel dlouho plánovanou, novou kapitolu podpory česko-francouzské hudební spolupráce.
Kapli zalitou brzce podzimním podvečerním sluncem zaplnili diváci do posledního místa. V publiku nechybělo mnoho významných osobností, které se podílí na kulturním životě ve Versailles, jako bývalý vyslanec pro Českou republiku Jean-Pierre Asvazadourian, princ Mubarak Fahd al Sabah, ale i představitelé nadačního fondu.
V první části koncertu zazněla Monteverdiho Selva morale e spirituale z roku 1640. Skladbu, která je považována za jeden z vrcholů Claudia Monteverdiho coby chrámového hudebníka, ansámbl společně se sólisty naplnil beze zbytku. Po přestávce čekala ovšem posluchače grandiózní a monumentální Missa Salisburgensis, kterou Václav Luks prvně představil letos v Salzburku. Už postavení souborů bylo velmi efektní a hudebně geniálně vyvážené. Luks se s perfektní, leč choulostivou akustikou vypořádal skvěle. Na místě oltáře byl postaven orchestr spolu se sborem, na vyvýšeném královském ochozu pak excelovaly první dechy a dvoje tympány.
Ansámbly byly rozmístěny po celé kapli, aby byl dojem z hudby, která má proudit všude kolem každého posluchače, absolutní. Mimořádná akustika, pomalé stmívání a umělé osvětlení kaple, které dovolilo vyniknout zlatému zdobení, tvořily spolu s fascinující hudební intepretací jednotný celek blížící se dokonalosti. „Naše česko-francouzská spolupráce je sice teprve na začátku, ale cítím, že v sobě skrývá silný potenciál. Máme za sebou úspěšný první krok, takže do budoucna je nač navazovat,“ dodává prezident Bohemian Heritage Fund Pavel Smutný.
Celý koncert byl neuvěřitelným zážitkem, který byl umocněn nejen silným dílem Heinricha Bibera, kouzelným místem a technicky dokonalým provedením, ale hlavně bravurním intimním a zároveň monumentálním přednesem obou souborů Collegia 1704. Václav Luks opět dokázal, že umí zcela nenásilnou formou vyvolat v divákovi přirozeným pocit, že je s hudbou, sám se sebou a se svým Bohem v dokonalé harmonii. Již během koncertu se po první části mše Gloria ozývalo nadšené „bravo“, následný neutichající aplaus po koncertě byl zcela zasloužený.
Pro pořádající instituci Château de Versailles Spectacles v čele s ředitelem Laurentem Brunnerem šlo o zásadní koncert, který by měl zahájit dlouhodobou spolupráci mezi Prahou a Versailles. „Celá střední část Evropy, která se nazývá La Bohème, bývala úžasnou křižovatkou tří vlivů: německé, italské a francouzské hudby. Její vynikající skladatele jsem objevoval postupně a nastal čas, abychom se k nim vrátili a průběžně je uvedli ve Versailles. Toto české dědictví po dobu tří století natolik ovlivňovalo evropskou hudbu, že je sdílíme všichni,“ dodává Laurent Brunner závěrem.
