Szegedi se do Evropského parlamentu dostal za maďarskou nacionalistickou stranu Jobbik. Ta se v loňských volbách stala s 15 procenty hlasů a třemi křesly v europarlamentu nejúspěšnější radikálně pravicovou stranou v Evropské unii.
Szegedi považuje slovenský jazykový zákon za rasistický a proto by prý podle něj mělo být Slovensko z unie vyloučeno do té doby, dokud bude zákon platit. Zákon o ochraně státního jazyka vzbudil řadu emocí zvláště u maďarské menšiny na Slovensku, která tvoří asi desetinu obyvatel země, a právě v sousedním Maďarsku. Kritici se obávají diskriminace, neboť podle nové právní úpravy příslušníci menšin mohou na Slovensku ve své mateřštině komunikovat s institucemi jen v místech, kde tvoří nejméně pětinu obyvatel. Ve slovenštině musí být i veřejná oznámení a tabule. Zákon zkoumala i Evropská komise, jejíž komisař pro mnohojazyčnost rozhodl, že není v rozporu s právem EU.
Slovenské ministerstvo zahraničí odmítlo europoslancovy výroky komentovat. "Nebudeme se vyjadřovat k výrokům členů politických stran, které jsou známy svou radikální xenofobní agendou," řekl mluvčí Peter Stano.
27letý Csanád Szegedi vzbudil rozruch už při zasedání Evropského parlamentu v loňském roce. Tehdy se dostavil na jednání v uniformě polovojenské Maďarské gardy, která neblaze proslula pochody do romských ghett. Budapěšťský nejvyšší soud sice gardu zakázal, Jobbik nicméně verdikt neuznává. Szegedi chtěl uniformou demonstrovat definitivní příklon k této organizaci, jejíž zákaz odmítá akceptovat.
