Nový insolvenční (úpadkový) zákon, který vyhlášení osobního bankrotu umožňuje, platí teprve od Nového roku, ochráncům soukromí už přesto začal vadit. Šéf Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Igor Němec se dokonce kvůli němu příští týden sejde s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. „Je jasné, že se určité věci musí vyjasnit. Rozsah zveřejňovaných informací se zdá být přílišný,“ řekla LN Němcova mluvčí Hana Štěpánková.
Pospíšil, jehož ministerstvo zákon navrhovalo, se setkání nebrání. „Jsme připraveni diskutovat a budeme samozřejmě rádi, pokud dojde k dohodě,“ potvrdila existenci schůzky Pospíšilova mluvčí Zuzana Kuncová. Insolvenční zákon má ale podle ní před zákonem, který chrání osobní údaje, přednost. „Je si nutné uvědomit, že jde o dlužníky, tedy o lidi, kteří porušili nějakou povinnost, a ve výhodě nemůže být dlužník, ale věřitel,“ argumentuje Kuncová. Ministerstvo se hájí i tím, že ÚOOÚ dostal návrh zákona k posouzení. Podle Štěpánkové ho ale poté „zásadním způsobem“ změnili poslanci během diskuse ve sněmovně, a jeho dopady je proto nutné posoudit znovu.
První návrh na osobní bankrot podala ve středu šestatřicetiletá Ostravanka L. V. Z dokumentů na internetu lze o ní zjistit takřka všechno. Kde bydlí, kde pracovala a pracuje, kolik bere peněz, že je rozvedená a má dítě. Jasné je i to, že několik měsíců byla na podpoře nebo to, že má starou škodovku v ceně 16 tisíc korun. Pokud by si chtěl někdo přivlastnit její identitu, má ideální příležitost. V insolvenčním spise lze totiž dohledat její rodné číslo, podpis i jména obou rodičů.
Kromě L. V. podali návrh na osobní bankrot ještě tři další lidé. Nejvíce osobních údajů lze najít právě v insolvenčním spise L. V. Plyne z toho jediné - soudy nepostupují jednotně a tápají i samotní dlužníci. „Drobné rozdíly sjednotí až praxe a judikatura,“ dodává Kuncová.
Osobní bankrot má pomoci lidem, kterým dluhy přerostly přes hlavu. Dlužníci musí v každém případě zaplatit nejméně 30 % svých závazků. Věřitelé přitom rozhodují, jestli dají jejich majetek do konkurzu, nebo povolí splátkový kalendář. V takovém případě musí dlužník pět let odevzdávat veškeré příjmy a žít jen z životního minima.
Vyhlášení osobního bankrotu také oddálí příchod exekutora a dlužníkovi dá novou šanci, aby se dohodl na splátkách. Takovou motivaci měl pár z Klatovska, který podal návrh na bankrot včera. „Manžel si vybral na kartu 20 tisíc a pak se choval nezodpovědně a nesplácel. Kvůli penále dlužíme 130 tisíc. Banka nám nedokázala dopředu říct, že je nutné splácet, a místo toho napsal exekutor, že nám sebere dům za nejméně dva miliony. Bojíme se, že o dům přijdeme. Chceme splácet a určitě vrátíme všechno,“ řekla LN žena, která si nepřála uvést své jméno.
Pospíšil, jehož ministerstvo zákon navrhovalo, se setkání nebrání. „Jsme připraveni diskutovat a budeme samozřejmě rádi, pokud dojde k dohodě,“ potvrdila existenci schůzky Pospíšilova mluvčí Zuzana Kuncová. Insolvenční zákon má ale podle ní před zákonem, který chrání osobní údaje, přednost. „Je si nutné uvědomit, že jde o dlužníky, tedy o lidi, kteří porušili nějakou povinnost, a ve výhodě nemůže být dlužník, ale věřitel,“ argumentuje Kuncová. Ministerstvo se hájí i tím, že ÚOOÚ dostal návrh zákona k posouzení. Podle Štěpánkové ho ale poté „zásadním způsobem“ změnili poslanci během diskuse ve sněmovně, a jeho dopady je proto nutné posoudit znovu.
První návrh na osobní bankrot podala ve středu šestatřicetiletá Ostravanka L. V. Z dokumentů na internetu lze o ní zjistit takřka všechno. Kde bydlí, kde pracovala a pracuje, kolik bere peněz, že je rozvedená a má dítě. Jasné je i to, že několik měsíců byla na podpoře nebo to, že má starou škodovku v ceně 16 tisíc korun. Pokud by si chtěl někdo přivlastnit její identitu, má ideální příležitost. V insolvenčním spise lze totiž dohledat její rodné číslo, podpis i jména obou rodičů.
Kromě L. V. podali návrh na osobní bankrot ještě tři další lidé. Nejvíce osobních údajů lze najít právě v insolvenčním spise L. V. Plyne z toho jediné - soudy nepostupují jednotně a tápají i samotní dlužníci. „Drobné rozdíly sjednotí až praxe a judikatura,“ dodává Kuncová.
Osobní bankrot má pomoci lidem, kterým dluhy přerostly přes hlavu. Dlužníci musí v každém případě zaplatit nejméně 30 % svých závazků. Věřitelé přitom rozhodují, jestli dají jejich majetek do konkurzu, nebo povolí splátkový kalendář. V takovém případě musí dlužník pět let odevzdávat veškeré příjmy a žít jen z životního minima.
Vyhlášení osobního bankrotu také oddálí příchod exekutora a dlužníkovi dá novou šanci, aby se dohodl na splátkách. Takovou motivaci měl pár z Klatovska, který podal návrh na bankrot včera. „Manžel si vybral na kartu 20 tisíc a pak se choval nezodpovědně a nesplácel. Kvůli penále dlužíme 130 tisíc. Banka nám nedokázala dopředu říct, že je nutné splácet, a místo toho napsal exekutor, že nám sebere dům za nejméně dva miliony. Bojíme se, že o dům přijdeme. Chceme splácet a určitě vrátíme všechno,“ řekla LN žena, která si nepřála uvést své jméno.
