29. září 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Masakr v Babím Jaru i po 70
letech šokuje svou brutalitou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 19Diskuse
Vzpomínkový ceremoniál za oběti masakru (archivní snímek z roku 2006) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vzpomínkový ceremoniál za oběti masakru (archivní snímek z roku 2006) | foto: ČTK
KYJEV/PRAHA Systematické vyvražďování evropských Židů začalo již v červnu 1941 po napadení Sovětského svazu nacisty. Pro tento účel byly zřízeny zabijácké jednotky Einsatzgruppen, které vraždily především Židy, politické komisaře, komunisty a další nežádoucí osoby.

Mementem této kapitoly holocaustu se stal masakr v rokli Babí Jar na okraji Kyjeva, kde před 70 lety během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 nacisté zastřeli 33.771 kyjevských Židů.

V dalších letech okupace v této rokli skončily životy podle některých odhadů až 200.000 lidí a podobné masakry se odehrály i na jiných místech bývalého Sovětského svazu. Masakr v Babím Jaru byl ale výjimečný svým rozměrem, rychlostí i brutalitou.

V Kyjevě žilo v té době kolem 150.000 Židů, část se zachránila evakuací na východ nebo vstupem do Rudé armády, nepatrný zlomek Židů ukryli ukrajinští sousedé. Deset dní po příchodu nacistů se po celém městě objevila vyhláška v ruštině, ukrajinštině a němčině: "Všichni Židé města Kyjeva a jeho okolí jsou povinni dostavit se v pondělí dne 29. září 1941 do osmé hodiny ráno na roh ulic Melnykova - Dokterivská (u hřbitova). Vezmou si s sebou své dokumenty, peníze a cennosti, dále teplé oblečení a spodní prádlo. Kdo z Židů neuposlechne tohoto rozkazu a bude přistižen na jiném místě, bude zastřelen. Kdo z občanů vnikne do prázdných židovských bytů s úmyslem krást, bude zastřelen," psalo se v oficiální vyhlášce. Někteří tak uvěřili pověstem, že je to pouze výzva k deportaci, a nezarazilo je prý ani urážlivé oslovení "Židy" (židáci) místo neutrálního "Jevreji".

Jen pár lidí masakr přežilo

Místem hrůzné události se stala 150 metrů dlouhá, 30 metrů široká a asi 15 metrů hluboká "Babí rokle", která se nacházela nedaleko pravoslavného a židovského hřbitova. Akce se účastnily kromě jednotek Einsatzgruppen oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Lidé, kteří přišli na udané místo, byli vyzváni, aby se svlékli a odevzdali cennosti. Potom byli za neustálého bití nahnáni na okraj rokle, kde byli postříleni. Jejich bezvládná těla padala rovnou do rokle. Další byli donuceni, aby si lehli na mrtvá těla, a nacisté je stříleli do zátylku jednoho po druhém. Podle německých záznamů bylo v rokli ve dnech 29. a 30. září zastřeleno 33.771 osob.

Jen několika málo lidem se podařilo masakr přežít. "Lidé zešedivěli během pár vteřin, matky přicházely o rozum, když jim nacisté vytrhávali nemluvňata z náruče a házeli je za násep z písku. Nahé lidi seřadili v zástupech po dvou či třech a odváděli je za hráz z písku. Lidé se odtud nevraceli," popsala tehdejší hrůzy kyjevská herečka Dina Proničevová, jedna z mála očitých svědků masakru, které se podařilo přežít.

Nad celým územím neustále po oba dny kroužilo letadlo, aby hluk motorů přehlušil střelbu, a většina obyvatel Kyjeva si zpočátku myslela, že Židé byli deportováni. Malá část vrahů se údajně potýkala s psychickými problémy především kvůli zabíjení žen, starých lidí a dětí. Část velení ale spíše kritizovala zbytečnou ztrátu munice při takovém druhu poprav a tyto úvahy nakonec vedly ke vzniku plynových komor.

Popravy pokračovaly v Babím Jaru i poté. Oběťmi byli kromě Židů hlavně sovětští vojáci, Romové, pacienti psychiatrických léčeben a Ukrajinci.

Pomník obětem postavili až v roce 1991

Kousek vedle Babího Jaru, v kyjevské čtvrti Syrec, byl zřízen tábor smrti, jehož přeživší vězňové po válce tvrdili, že nacisté spálili 150.000 až 180.000 těl vykopaných z rokle, když se při odchodu z Kyjeva v roce 1943 pokusili svůj zločin zahladit.

Sovětské vedení odmítalo po válce přiznat židovský charakter masakru a až v 70. letech byl na místě tragédie postaven pomník obětem, který byl věnován "sovětským lidem, zajatcům a vojákům sovětské armády". Symbolický pomník židovským obětem svou slavnou a velice emotivní básní Babí Jar tak jako první vystavěl básník Jevgenij Jevtušenko v roce 1961. O rok později její slova zazněla poprvé v 13. symfonii zvané Babí Jar od Dmitrije Šostakoviče.

Teprve v roce 1991 byl na místě postaven důstojný pomník. Před deseti lety, při příležitosti 60. výročí masakru, na místě uctil památku obětí i tehdejší papež Jan Pavel II.

ČTK, Lidovky.cz
  • 19Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz