Melčák podal stížnost na předčasné volby, ohrozit by je to nemělo

K návrhu se nechtěl vyjádřit ani Melčák. "Já ještě nevím, jestli to bylo na Ústavní soud doručeno," uvedl poslanec.

Miloš Melčák Melčák byl člen Poslanecké sněmovny v letech 1996 až 1998 a nyní je poslancem nepřetržitě od roku 2002. Byl zvolen za ČSSD. Ze strany byl vyloučen poté, co spolu s Michalem Pohankou umožnil na začátku roku 2007 vznik koaliční vlády premiéra Mirka Topolánka. Od té doby působí ve sněmovně jako nezařazený poslanec.

Langášek potvrdil, že jde o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. "Proto půjde o velice komplikovanou záležitost," uvedl Langášek. Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, upravují nejdůležitější otázky právního řádu a lze je měnit opět pouze ústavním zákonem.

Melčák ale ve stížnosti tvrdí, že norma o zkrácení volebního období je ústavním zákonem jen svým názvem, ale po materiální a obsahové stránce nenaplňuje potřebné náležitosti.

Ve stížnosti poslanec mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky. Stížnost je individuální, je pod ní podepsán pouze Melčák. Je spojena s návrhem na zrušení zákona i prezidentova rozhodnutí.

Konání předčasných voleb by stížnost nijak ovlivnit neměla, neboť napadený ústavní zákon o rozpuštění sněmovny platí a prezident volby v souladu se zákonem řádně vyhlásil. Volby by se neuskutečnily v případě, že by Ústavní soud stížnosti vyhověl ještě před termínem jejich konání. Pokud by kladně rozhodl až poté, volby by byly zřejmě neplatné.

Předčasné volby se konají 9. a 10. října. Na jejich konání se dohodli zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených poté, co sněmovna na jaře vyslovila nedůvěru koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). KDU-ČSL nakonec dohodu nestvrdila, nelíbil se jí jednorázový způsob vyvolání voleb.

Ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období sněmovny se podobá normě z roku 1998, která byla přijata po pádu poslední vlády Václava Klause. Oba zákony například zkracují některé termíny pro organizaci předčasných voleb. O návrhu směřujícím proti novému zákonu uvažovali i někteří senátoři, nakonec jej však nepodali.

Melčákova stížnost zřejmě volby neohrozí, tvrdí právníci Odborníci na ústavní právo zastávají názor, že stížnost poslance Miloše Melčáka na zkrácení současného volebního období sněmovny by předčasné volby ohrozit neměla. "Nevím, v čem by mohl (soud) shledávat neústavnost zkrácení volebního období," řekl odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský "Samozřejmě že lze říci, že poslanci byli voleni na celé volební období, ale to neznamená, že dodržení jejich volebního období je nějakým jejich ústavním právem," zdůraznil. Náhrada mezd poslanců? Poslankyně ODS ze sněmovního ústavně právního výboru Eva Dundáčková pokládá za možné, že soud rozhodne, že poslancům budou nahrazeny jejich mzdy od předčasných voleb až do termínu, kdy se měly uskutečnit řádné volby. "Myslím, že předčasné volby to neohrozí. Spíše je to spor o výkon mandátu a o to, jestli je možné ho zkrátit ve vztahu k náhradě škody, což by byly platy poslanců. Pokud by Ústavní soud do 9. října rozhodl, že se zákon ruší, tak by pokračovala stávající Poslanecká sněmovna," řekla Dundáčková Vláda bere Melčákův postup na vědomí Premiér Jan Fischer k Melčákově ústavní stížnosti pouze poznamenal, že vláda bere jeho postup na vědomí. "Informace je to velmi čerstvá, stanovisko vlády je pouze jednověté," řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

"Navržený ústavní zákon míří proti smyslu ústavy jako řádu obecných a předem známých pravidel vládnutí. Jeho přijetí rozhodně není jedinou cestou, jak dosíci předčasných voleb do Poslanecké sněmovny," uvedla například letos v květnu ústavní senátní komise.