Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nečas: Neústavnost amnestie by zpochybnila i ty předchozí Havlovy

Česko

  15:56aktualizováno  16:54
PRAHA - Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Ústavní soud by ji proto prý měl zrušit jako celek. Jako alternativní variantu nabízí městský soud alespoň vyškrtnutí pasáže, která zastavuje některá trestní stíhání. Premiér Nečas řekl, že by v takovém případě musely být zpochybněny i obě předchozí amnestie.

Premiér Petr Nečas foto: MAFRA - František Vlček

Vyplývá tak z návrhu zpřístupněného na webu Ústavního soudu. Premiér Petr Nečas v této souvislosti řekl, že případné rozhodnutí soudu o neústavnosti nynější amnestie by zpochybnilo i obě starší amnestie a případy, kdy v minulosti stejným způsobem předseda vlády kontrasignoval rozhodnutí prezidenta.

Platnost amnestie
Hlavní vada amnestie podle Městského soudu v Praze spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.

Kdo jsou autoři amnestie?

Návrh sepsaný pražským soudcem Kamilem Kydalkou poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda. "Podpis premiéra zavazuje celou vládu a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná," stojí v návrhu.

Skutečnost, že amnestii zřejmě předem neprojednávala vláda, kritizoval nedávno předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí (VÍCE ČTĚTE ZDE).

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Předseda vlády Nečas ve středu na tiskové konferenci uvedl, že při vyhlašování nynější amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako při amnestiích v letech 1993 a 1998. Případné rozhodnutí o neústavnosti takového postupu by podle něj zpochybnilo i starší amnestie, stejně jako další rozhodnutí prezidenta například o individuálních abolicích, které premiér od změny ústavy loni v říjnu rovněž kontrasignuje. Spolupodpis vyžaduje například také souhlas k trestnímu vydání soudců, podotkl Nečas.

Politická, nebo právní?
"Zkrátka trvám na tom, že v těchto případech nejde o takzvanou politickou kontrasignaci, ale o právní kontrasignaci," prohlásil. Pokud se výklad Ústavního soudu ale přikloní jinam, bude to muset každý respektovat, dodal Nečas.

Pokud by ústavní soudci nezrušili amnestii jako celek, mohli by podle návrhu zrušit alespoň její článek o zastavení některých trestních stíhání. Konkrétně jde o trestní stíhání, která trvají déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.

Městský soud v Praze před podáním návrhu k Ústavnímu soudu přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského viněného z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun (ČTĚTE VÍCE). Jinak by Chvalovského pravděpodobně musel amnestovat. Nyní bude nyní s dalším postupem čekat na rozhodnutí Ústavního soudu.

ČTĚTE TAKÉ

Na Ústavní soud se již v souvislosti s amnestií obrátilo také 30 senátorů. Požadují zrušit část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání.

Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnutí dosud nepadlo. Nový návrh připadl soudci Janu Musilovi. Je možné, že Ústavní soud oba návrhy spojí ke společnému projednání. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců. Odborníci se neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává.

Stížnost k Ústavnímu soud podal už začátkem ledna také aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu.

Odborníci k případnému zrušení amnestie

  • Hana Marvanová, právnička:
    "Pokud Ústavní soud nezruší druhý článek amnestie prezidenta republiky, mohli by se poškození z těchto trestných činů obrátit na Evropský soud pro lidská práva." Podle Marvanové by obětem těchto trestných činů pomohlo i to, kdyby soud alespoň konstatoval, že je druhý článek protiústavní. Evropský soud by mohl také druhý článek amnestie shledat v rozporu s mezinárodní úmluvou proti praní "špinavých peněz".
  • Aleš Gerloch, Právnická fakulta Univerzity Karlovy:
     "Rozhodnutí by nebylo platné bez spolupodpisu předsedy vlády, ale nevyžaduje se projednání vládou," řekl. Ústavní soud by měl podle něho návrh odmítnout. "Soud může přerušit řízení a obrátit se na Ústavní soud, pokud má zato, že zákon, podle kterého má rozhodovat, odporuje ústavnímu pořádku. Ale amnestijní rozhodnutí prezidenta není zákonem. Je vůbec otázkou, jakou má přesně povahu," dodal.
  • Jan Kysela, Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd:
    Podle nich amnestijní rozhodnutí vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, to, že jej premiér s kabinetem neprojednal, není důvod k neplatnosti. Kysela dále uvedl, že je zcela na předsedovi vlády, zda návrh prezidenta řeší se svými poradci, vládou nebo s nikým.
Autoři: ,