Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Metalista Dani si chce v Evropě založit vysněnou kapelu. Zatím pomáhá jiným

Afghánistán

  9:01
Dani má jasno. Sedmadvacetiletý Syřan, který před dvěma měsíci dorazil na řecký ostrov Lesbos, ví přesně, co chce v Evropě dělat. Tím se trochu liší od mnoha dalších běženců, kteří utíkají z krvavým konfliktem zmítané blízkovýchodní země. Až Dani neboli Muhammad Ghassan M. dojede do svého cíle – Německa -, založí si tam death metalovou kapelu. Nemá žádné pochyby. Hraje na bicí, kytaru i piano a zpívá. Hlavně ale umí výborně anglicky, a proto svou cestu na sever dočasně odložil.

Dani neboli Muhammad Ghassan M. foto: Leona Šmelcová, Lidové noviny

„Když jsem viděl, co se tady děje, rozhodl jsem se pomoci. První den jsem přijel jako uprchlík, druhý den jsem se stal dobrovolníkem,“ vypráví a mhouří oči před ostrým čtvrtečním sluncem. Rodák z Damašku v táboře Kara Tepe, kam přicházejí uprchlíci, kteří na ostrov dopluli z nedalekého tureckého pobřeží, uděluje nově příchozím cenné rady a především tlumočí. Díky svému původu může také rozpoznat, jestli běženci, kteří v naprosté většině připlouvají na pašeráckých lodích, pocházejí z jeho vlasti. Řecko od listopadu „posílá dál“ jen uprchlíky ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Ostatní, kteří pocházejí nejčastěji z Pákistánu či zemí severoafrického Maghrebu, se Řekové snaží vracet do Turecka.

„Ve člunu nás bylo asi padesát, já jsem řídil, to je potom levnější,“ popisuje Syřan, jak se na ostrově před dvěma měsíci sám ocitl. Pašeráci, většinou různých národností – jak Turci, tak i sami migranti – za tuhle kormidelnickou službu poskytují mírnou „slevu“. Vést člun je nebezpečné, když přeplněnou loď objeví pobřežní hlídka, kormidelníky si policie odvádí mezi prvními. Těžko rozeznat, kdo je pašerák.

Dani si je ale jistý, že převaděči s pobřežní hlídkou spolupracují. Už proto, že tenhle úřad je v současnosti jediný, který v souladu s mezinárodním právem muže čluny vracet k tureckým břehům. Řekové, ani agentura Frontex tohle dělat nemohou, takže když narazí na nějaký člun, musí ho dopravit do Řecka. Nově by se však mělo zapojit i NATO, což by situaci mohlo změnit. „Ať mi nikdo neříká, že by ty přeplněné čluny přehlédly. Všichni vědí, že je to provázané s politiky,“ je si jistý muž, jehož převoz stál jen něco málo přes 120 dolarů.

Dani neboli Muhammad Ghassan M.

Problémy s hotspoty

Cena za přeplutí úzkého – někdy sotva desetikilometrového - pruhu Egejského moře se různí. Může stát až tisíc dolarů. Odvíjí se hlavně od počasí. Když jsou špatné podmínky, převoz je levnější. Je totiž mnohem nebezpečnější. V ideálním případě běženci stráví na moři hodinu a půl, někdy se však cesta může protáhnout až na deset hodin. Řecko se s přílivem uprchlíků z Turecka potýká už roky. Nikoli ale v míře, která odstartovala loni v létě. Podle údajů Vysokého úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka během loňského roku připlulo více než 927 tisíc lidí. A jen první únorový týden dorazilo přes deset tisíc lidí, kteří se většinou chtějí vydat takzvanou balkánskou cestou do Německa, Rakouska a Skandinávie.

Evropská unie ve snaze omezit mohutný příliv uprchlíků rozhodla vytvořit v Řecku takzvané hotspoty, místa, kde by se běženci registrovali a doložili svůj původ. Tak aby se zamezilo přílivu ekonomických migrantů. Od listopadu platí, že do Unie mohou jen občané zmíněných tří zemí. Z pěti plánovaných hotspotů ale zatím funguje jen ten na Lesbu, kousek od vesnice Moria, řecké úřady ale slibují, že zbylé čtyři registrační centra zahájí činnost v březnu. Hotspot na Lesbu, který leží jen pár kilometrů od tamního hlavního města Mytilény, ve čtvrtek navštívil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Jsme svědky začátku budování hotspotu, který má obrysy zařízení, které bychom chtěli,“ řekl po návštěvě zařízení šéf diplomacie, podle kterého je zařízení personálně dobře zajištěno a vybaveno. Přesto i budovaní tohoto hotspotu vzniká „pod velkým tlakem“, přiznal Zaorálek.

Šéf tábora Stavros Mirogiannis

Všichni chtějí vydělat

I Dani, který Damašek opustil před čtyřmi měsíci, prošel přes hotspot Moria. Pak se přemístil tak jako ostatní registrovaní uprchlíci do tábora Kara Tepe, který financuje mytilénská radnice. Hlavně proto, aby běženci, kteří na Lesbu většinou čekají dva tři dny, než odjedou trajektem do Atén a pak vlakem či autobusem k makedonsko-srbské hranici, měli kam jít. Tentokrát ale tábor zeje prázdnotou, stejně jako hotspot. Může za to silný vítr, který uprchlíkům znemožnil cestu přes moře, vysvětlí šéf tábora Stavros Mirogiannis.

Mapa kempu pro uprchlíky

„Většina z uprchlíků odjela, máme tady teď jednoho Íráčana,“ popisuje Mirogiannis. „Nikdy však nevíme, kolik lidí přijede. V některých dnech to mohou být i více než dva tisíce uprchlíků denně,“ řekne a dodá, že v táboře jsou na přijetí uprchlíků připravení. A vše nasvědčuje, že ano. U smontovaných bílých ubytoven postávají dobrovolníci. Někteří říkají, že čluny nyní schválně brzdí Turci, aby je pak pustili najednou. Tenze mezi Řeky a Turky je v tomto ohledu cítit.

Dobrovolníci vyprávějí o nefunkčních člunech, vadných záchranných vestách a nekvalitním předraženém zboží, se kterým uprchlíci přijíždějí. Na druhou stranu, i Řekové v Mytilénách nyní stavějí na Syřanech svůj „byznys“. Ve městě se objevují nápisy v arabštině, ceny trajektu se zvyšují. Místo pětadvaceti eur může někdo za cestu do Atén zaplatit i šedesát. O cenách taxi služeb nemluvě.

„Každý chce vydělat, tak se snažím uprchlíkům poradit alespoň nějaké základy, aby zvládli začátek,“ vypráví Dani. Do Německa zatím nespěchá. Volal mu kamarád, který už dorazil a varoval ho před „hroznou zimou v Makedonii“. Tak čeká v Kara Tepe. Mzdu jako dobrovolník nebere, ale vydělává si hlavně, když přijedou zahraniční novinářské štáby. Hledá pro ně uprchlíky se zajímavými osudy a tlumočí. Každý, kdo kolem něj projde, ho s úsměvem zdraví.

Angličtina a dlouhé vlasy

„Říkají mi Dani Uprchlík nebo Dani Terorista,“ směje se a kyne na pozdravy muž s dlouhými černými vlasy a stříbrným přívěskem lebky na krku, který odešel z domova v patnácti letech. „Moc jsem si s rodiči nerozuměl,“ řekne a vysvětlí, že anglicky se naučil díky textům písniček svých oblíbených kapel. V Sýrii se také „v lepších časech“ živil jako průvodce turistů.

Ovšem tenhle jeho „metalácký“ vzhled mu dělal problémy už doma. Ještě za někdejší vlády Hafíze Asada, otce nynějšího prezidenta Baššára Asada, ho párkrát zatkli a nějaký čas strávil ve vězení. Přesto na tehdejší vládu nevzpomíná špatně. „Myslím, že to bylo lepší. Samozřejmě všechno je mnohem lepší než islamisté,“ řekne a přizná, že příliš nefandil tzv. arabskému jaru, které se vzedmulo před šesti lety v zemích regionu.

„Už samotný název arabské jaro je blbý, lepší by bylo islámské zima,“ zlehčí situaci, pak ale dodá, že byť věří, že svoboda člověka je zásadní – ostatně svědčí o tom jeho vnímání světa -, v arabském světě podle něj panuje jiná mentalita. „Neříkám, že ten režim byl dobrý, ostatně byl jsem zavřený, ale bojím se, že u nás něco takového takto fungovat nemůže. Syřany na demokracii musí někdo připravit,“ dodá a loučí se. V táboře je z něj pomalu celebrita, a tak zamíří vyprávět své zkušenosti i českému šéfovi diplomacie.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...