V článku, který paní ministryně napsala pro MF DNES (Nechci znárodňovat, chci, aby si stát Hrad koupil), mylně tvrdí, že nucený odkup na základě zákona není vyvlastnění ani znárodnění. Ano, jinými slovy je to „jen“ násilné zestátnění. Možná nějaký právník na ministerstvu bude schopen paní Šlechtové pojmy vysvětlit. V další části textu se autorka rozohňuje vášnivěji, protože církve podaly „více než 1600 žalob kvůli navrácení dalšího majetku. A to navzdory mnoha ujištěním, že další nároky už nevznesou.“
Šlechtová zůstala s připomínkami sama. Vláda podpořila Czechii |
To je buď další kolosální omyl, anebo hloupá ministerská lež. Církve nedávají žaloby na nějaký „další“ majetek, ale pouze na ten, na který se schválené restituce vztahují. Jsou to žaloby určovací, a to v případech, kdy úřady z nejrůznějších důvodů odmítly majetek vydat, věc je tedy sporná a rozhodne nezávislý soud. Tyto žaloby všichni očekávali, ale politický kapitál z nich vytlouká zejména levice. Možná by měla paní ministryně nastudovat i to, co k vracení církevního majetku ve svých nálezech konstatoval Ústavní soud.
Není ani tak podstatné, že paní ministryně nezná elementární právní pojmy, ba ani principy zastupitelské demokracie, ale to, že na téhle partě „expertů“ se ukazuje, jak strana s nejasným hodnotovým pozadím generuje názory úplně náhodně. Paní Šlechtová se shodne o Hradu s KSČM a s krajní levicí. Je to etatistická technokratka, která chce asi z kostelů na Hradě nadělat všelidová muzea a svou politiku staví na antiklerikálním populismu. Proč ne, alespoň doplňuje obrázek, který si volič udělá o ministrech za ANO. Jen by se neměla rozčilovat, když její nekonzistentní projevy vyvolají adekvátní reakce politiků. Výsměch byl ještě milosrdný.
