Moje zkušenosti s Maďary-vyhnanci

Návrh slovenské opoziční Strany maďarské koalice se údajně týká i po válce vyhnaných a na nucené práce do „sudetského pohraničí“ nasazených Maďarů. Pobýval jsem v poválečném období v českém pohraničí šest let a setkal jsem se tam všehovšudy se čtyřmi Maďary, někdy i s příslušníky jejich rodin. Jedním z nich byl lázeňský lékař v Karlových Varech, doktor Arany, který se vyznačoval dnes již poměrně vzácným, laskavým vztahem k pacientům. Od dcery trenéra karlovarské Slávie, který se jmenoval Ungváry, ale říkali mu také Špaček, jsem se naučil maďarský text populárního hitu Chattanooga Choo Choo. Ředitelem státního statku poblíž Kynšperka nad Ohří jsem byl o Velikonocích roku 1952 pozván na sváteční oběd. Byla to slepice na paprice, zato dalšího Maďara, který zastával funkci tajemníka MNV ve Vítkově u Sokolova, jsem si uchoval v paměti coby typického, důležitostí oplývajícího funkcionáře padesátých let. Zřejmě jsem nenarazil na ty správné maďarské vyhnance, nicméně věřím, že ti z první trojice ani jejich potomci by nebyli pro pana Csákyho ti praví.