S celkem čtyřmi projekty uspěla Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, která si podala žádosti za více než 136 milionů. Podporu dostala například Masarykova univerzita v Brně, která na zavádění nových biotechnologií v medicíně požadovala téměř 24 milionů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na stejný účel získala přes 30 milionů také olomoucká Univerzita Palackého. Hodnotící komise schválila dotaci také třeba na dva projekty Technické univerzity v Liberci zabývající se nanomateriály.
Biotechnologie i strojírenství
Největší zájem měli žadatelé o podporu v oblasti biotechnologií, dále pak ve strojírenství, materiálovém výzkumu a v oblasti udržitelného rozvoje.
O dotaci si přitom žádalo 36 výzkumných institucí, požadovaly 1,3 miliardy, tedy více než dvojnásobek nabízené částky. "Samotný počet podaných žádostí nám naznačuje, že ve výzkumných organizacích a na univerzitách opravdu vzniká dostatek inovativních řešení, které mají do budoucna vysoký potenciál pro komerční uplatnění v průmyslu a podnikání," komentoval to náměstek ministra pro evropské fondy Michal Zaorálek.
Největší zájem měly vysoké školy, které tvořily tři čtvrtiny žadatelů. O dotace se ucházely také ústavy Akademie věd, soukromé vědecké instituce nebo fakultní nemocnice.
Čerpání penězPeníze jdou z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Z něj by mohly v dohledné době začít čerpat i pražské instituce, dosud totiž Praha coby bohatý region neměla na podporu nárok. Z programu na výzkum vznikají ve zbytku republiky zejména obří vědecká centra, například superlaser ELI. Druhý program EU spravovaný ministerstvem školství, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, se ale od počátku potýká s vážnými problémy v čerpání. Loni bylo čerpání dokonce pozastaveno, ministerstvo minulý týden oznámilo, že se podařilo přerozdělit 2,6 miliardy korun z nepovedených projektů. I tak ale úřad počítá, že kvůli skluzu v čerpání přijde letos o několik miliard. |