Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Návrat k totalitě? Polsko čelí kritice za nový mediální zákon, šéfredaktoři podávají demisi

Svět

  8:00
VARŠAVA/PRAHA - Jsou to teprve dva měsíce, co v Polsku vznikla nová, jednobarevná vláda. Už nyní má ale na kontě několik sporných kroků - nově i schválení zákona, který dostane rozhlas a televizi pod větší kontrolu parlamentu. A kritici bijí na poplach: v Polsku jsou porušovány demokratické principy, varují.

Strana Právo a spravedlnost slaví vítězství foto: Reuters

Když šli voliči na konci října loňského roku k volebním urnám, těžko mohli předvídat, jaký řetězec událostí svými preferencemi způsobí. Volby do poslanecké sněmovny vyhrála opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského a zisk necelých 38 % stačil na získání většiny. Strana tak po dolní komoře parlamentu fakticky ovládla i tu horní. Po osmi letech vlády liberální Občanské platformy snad i předvídatelná změna. Jenže následné kroky pobouřily jak opozici, tak i širokou veřejnost.

Nový mediální zákon

Nejnověji polskou společností rezonuje přijetí nového mediálního zákona. Díky němu vláda získala pravomoc dosadit vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu. Poté, co jej schválil Sejm, na silvestra prošel i Senátem. Návrh zákona tak doputoval na stůl prezidenta Andrzeje Dudy. Kvůli spřízněnosti s PiS se ale očekává, že svůj podpis bez výhrad připojí.

ČTĚTE K TÉMATU:

Již v pátek ale na protest proti tomuto kroku odstoupili čtyři ředitelé: Peter Radziszewski, vedoucí TVP 1, Jerzy Kapuscinski z TVP 2, vedoucí kanálu TVP Kultura Katarzyna Janowská a Thomas Sygut z Televizní informační agentury. Jak uvedl server Wyborcza, předseda TVP Janusz Daszczyńskiego jejich rezignaci přijal.

K protestu se připojila i veřejnoprávní rozhlasová stanice Polské Rádio, která 1. ledna hrála každou hodinu polskou a evropskou hymnu, uvedl server TVP.

Zákon je ale trnem v oku mnohých organizací, mezi nimi i OBSE. Reportéři bez hranic pak společně s dalšími novinářskými organizacemi společně sepsali výzvu, v níž vyjadřují obavy z omezení nezávislosti médií. Podle těchto organizací jde o krok zpátky. „V případě, že polský parlament schválí tato opatření... Polsko vytvoří zpátečnický režim, který nemá precedens v žádné jiné zemi Evropské unie,“ obávají se.

Polské zákonodárce kritizují také proto, že zákon s nikým nekonzultovali a schválili jej s takovou rychlostí. Předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terleck ale rychlé projednávání hájí, média veřejné služby jsou totiž podle něj nespolehlivá. „Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají,“ uvedl.

K tomu se přiklání i další poslanci za PiS. Také poslankyně Izabela Klocová, kterou cituje server EUobserver, se domnívá, že je nepřijatelné, aby média veřejné služby pouze kritizovala vládu.

Kritika Evropská unie

Události uplynulých dní se ale nelíbí Evropské unii. Viceprezident Evropské komise ve středu poslal do Polska dopis, v němž apeluje na svobodu slova a dodržování evropských standardů. Ministr zahraničí Witold Waszczykowski nicméně ve středu večer uvedl, že „žádný takový dopis neobdržel“.

Evropská komise přitom Polsko kritizuje již delší dobu, naposledy vyjádřila svůj nesouhlas například s kontroverzním jmenováním ústavních soudců (více čtěte ZDE). Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zase označil rychlost, s níž polští konzervativci začali měnit zákony a předsedy klíčových bezpečnostních složek, za státní převrat. Premiérka Beata Szydlová nyní požaduje omluvu.

Bouří se i veřejnost

Vláda si nicméně svými kroky příliš nenaklonila ani veřejnost. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění si ̈asi 56 % Poláků myslí, že je v zemi demokracie v ohrožení. Praktickým důkazem je pak fakt, že nedávný konflikt mezi ústavním soudem a polskou vládou přivedl 12. prosince na 50 tisíc občanů do ulic (více čtěte ZDE).

A kritika se valí i ze zahraničí. Například podle serveru The Guardian šéf PiS Jaroslaw Kaczynski již v minulosti vyjádřil určité sympatie k režimu Viktora Orbána v Maďarsku. Právě s Maďarskem je Polsko v posledních dnech srovnáváno.

A Bloomberg připojuje: „Polsko bývalo vzorem demokratizace. Evropa nyní musí věnovat pozornost tomu, aby zajistila, že se nestane vzorem postupného pádu demokracie.“

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!