Podle ODS celkové dopady návrhů ČSSD proti krizi dosahují téměř 80 miliard korun. Někdejší vicepremiér pro ekonomiku a tvůrce sociálně demokratického plánu proti krizi Jiří Havel ale řekl, že výpočty ODS jsou nesmyslné. Záleží prý na tom, jak se nastaví koeficienty programů.
Dopady podle Havla mohou být neutrální nebo až do výše dvou procent hrubého domácího produktu. Tak to prý doporučuje Mezinárodní měnový fond. Asi 40 z navrhovaných opatření podle něj nestojí vůbec nic.
V Národní ekonomické radě zasedne například vedoucí prezidentovy kanceláře Jiří Weigl. Nabídku dostal i bývalý ministr a nynější šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok (ČSSD). Podle některých informací by se měl členem protikrizového týmu stát také ekonom Jan Švejnar.
Po vyjádření ODS proti návrhům ČSSD ale Havel nepokládá nabídku účasti sociální demokracie v radě za využitelnou. "Nevidím příliš velkou šanci, jak se s panem Topolánkem a jeho znalostmi o ekonomii bavit," řekl Havel.
Svůj zhruba padesátibodový program opatření proti krizi představili sociální demokraté v polovině prosince. Vedle podpory poptávky a pomoci malým firmám ČSSD navrhla novomanželské půjčky, zvýšení platů ve veřejné sféře a starobních důchodů, zrušení většiny zdravotnických poplatků a zpomalení deregulace nájemného. Přesné vyčíslení nákladů ale sociální demokraté nezveřejnili.
ČSSD by také chtěla, aby se dočasně po dobu dvou let zvýšila doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti až na devět měsíců u lidí, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské krize a v předcházejících třech letech pracovali.
Nečas: Návrhy ČSSD způsobí totální rozvrácení veřejných financí
Návrhy ČSSD označil dnes ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) za "rozpočtový Armageddon" a "totální rozvrácení veřejných financí".
"Ty recepty jsou rozmělněným, rozžvýkaným volebním programem sociální demokracie, který zabalili pouze do nového balícího papíru a nazvali to protikrizovým balíčkem, jsou to obehraná ideologicky motivovaná řešení," řekl Nečas (ODS). Topolánek je přesvědčený, že ODS je schopna provést ČR hospodářkou krizí a útlumem ekonomiky a souvisejícími problémy.
Podle Nečase je nyní k dispozici asi 100 tisíc pracovních míst. V Česku navíc legálně pracuje přes 280 tisíc cizinců, z nichž 130 tisíc pochází ze zemí mimo EU. Asi 65 tisícům cizinců vyprší v první půlce roku pracovní povolení. I kdyby teoreticky půlka z těchto pracovních míst zanikla, pořád by měli Češi k dispozici asi 30 tisíc volných míst, dodal Nečas.
V některých oborech již v Česku v souvislosti s krizí přibylo nezaměstnaných. Výrazného nárůstu nezaměstnanosti se obávají například na Českolipsku kvůli zastavením výroby v Crystalexu Nový Bor. Pokud by podnik propustil všech zhruba 1300 zaměstnanců, mohla by se nezaměstnanost v regionu zvýšit až k deseti procentům. V ohrožení jsou také regiony, v nichž se koncentruje automobilový průmysl.
Nečas již dříve řekl, že pokud by hospodářský růst v Česku dosáhl jen dvou procent, mohla by míra nezaměstnanosti vzrůst až na sedm procent.
Podle odhadů Evropské komise by měla letos kvůli světové finanční krizi v Evropské unii vzrůst nezaměstnanost v průměru o dvě procenta. Boj s hospodářskou krizí se stal jedním z hlavních úkolů českého předsednictví Evropské unie.
