Všichni odsouzení se chovali klidně a nepronesli ani slova, stojí v protokolu o popravě tří předních vlajkařů. Vůdce Vlajky Jana Rysa-Rozsévače, velitele úderných Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka a mecenáše hnutí Josefa Burdu pověsil kat za spolupráci s nacistickým Německem odpoledne 27. června 1946.
Uprchlý Otakar Polívka dostal provaz v nepřítomnosti, další tři vlajkaři – Jindřich Thun-Hohenstein, Aleš Cyphelly a Jindřich Streibl – zase mnohaleté tresty.
Líčení začalo 20. května před mimořádným Národním soudem v justičním paláci na pražském Karlově náměstí a trvalo celých 19 "soudních" dní. Veřejnost Vlajku chápala jako kolaboranty na druhou, kteří kritizovali protektorátní vládu za její umírněnost a vyzývali k těsnějšímu spojenectví s nacisty, tisk proto proces označoval za líčení s "nejhnusnějšími zrádci českého národa".
První stránky novin přesto Vlajka neplnila, když se krčila ve stínu dvou jiných procesů – s protektorátní vládou a K. H. Frankem.
Celý článek najdete v příloze Právo & Justice v pondělním vydání LN, které si můžete přečíst on-line.
