Otázce Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců se Zeman věnoval už před svojí návštěvou, kdy jí komentoval v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA. A to způsobem, který nemohl ujít na tuto problematiku citlivým rakouským médiím.
Zeman se sice distancoval od principu kolektivní viny, ale konstatoval, že "člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera". "Oceňuji, že zbývajících deset procent - socialisté, komunisté a další - bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu," dodal Zeman.
O Zemanově při se Schwarzenbergem kvůli velvyslancům čtěte zde: |
V rozhovoru, který byl veden v angličtině, pak pokračoval v úvaze, která vzbudila zřejmě největší pozornost a v některých kruzích v Rakousku i pobouření. Ačkoli totiž odsoudil divoké vyhánění Němců, které předcházelo československým státem organizovanému odsunu, k otázce "zrady" mnoha sudetských Němců prohlásil: "Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhání mírnější trest než například trest smrti."
A dodal, že podobný princip uplatňuje na sovětskou okupaci roku 1968, kde řekl, že ho mrzí, že "téměř žádný z komunistických politiků, kteří kolaborovali se sovětskými okupanty, nebyl ve vězení".
Chlad mezi mezi Berlínem a Prahou zavládl už před 10 lety
Podobně se přitom Zeman vyjádřil pro rakouský týdeník Profil už v roce 2002. "Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jednoho ostrova demokracie ve střední Evropě. Lze nyní opravdu požadovat smíření pro zrádce?" uvedl tehdy.
A řekl i trochu jinak větu, kterou nyní sdělil agentuře APA. "Mnozí se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Dokonce i v mírových dobách. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti."
Po tomto výroku tehdy odvolal německý kancléř Gerhard Schröder svoji návštěvu Prahy a mezi Berlínem a Prahou zavládl ledový chlad.
