Breivika si bezpochyby Norsko zaslouží, píše Millet ve svém 18stránkovém pamfletu. "Je stejně tak dítětem z rozpadlé rodiny, jako dítětem ideologické a rasové fraktury, kterou způsobila imigrace z mimoevropských států v posledních 20 letech," dodává spisovatel, který je redaktorem několika knih, jež získaly ve Francii významná literární ocenění, včetně Goncourtovy ceny. Za svou esej Le Sentiment de la Langue obdržel v roce 1994 cenu Francouzské akademie.
Norské slzy, Norsko po masakru masového vraha Breivika
"Multikulturalismus, v podobě, v jaké byl importován ze Spojených států, je tím nejhorším pro Evropu... vytváří mozaiku ghett, v nichž (hostitelský) národ přestává existovat," řekl Millet rozhlasové stanici France Info. "Domnívám se, že Breivik to vnímal a reagoval na to tím nejohavnějším možným způsobem," dodal.
Provokace
Milletovy výroky vyvolaly rozhořčení ve francouzské literární obci i u veřejnosti. "Je to směšná, nechutná provokace. Dočista přišel o rozum," konstatoval spisovatel Tahar Ben Jelloun, který je původem z Maroka, žije ve Francii a patří k nejpřekládanějším arabským autorům. Spisovatelka Annie Ernauxová, jejíž knihy vyšly i v češtině, označila Milletův text za "politicky nebezpečný".
Pravicový extremista loni 22. července zabil při pumovém útoku před vládním úřadem v centru Osla a při střelbě do sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya 77 lidí. V pátek za to byl odsouzen k 21 letům vězení s možností prodlužování až na doživotí.
