15. května 2009 8:23 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Nůžky mě fascinují od dětství

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Saskia de Coster | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Saskia de Coster | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny
PRAHA Oceňovaná belgická autorka Saskia de Coster přijela na probíhající pražský veletrh Svět knihy představit český překlad svého úspěšného románu Hrdina. Úryvky z něj byly čteny také v rámci letošní Noci literatury.

V jedenácti letech jste zvítězila v soutěži Mladý novinář. O čem jste tehdy psala?
Byla to soutěž mladých spisovatelů a téma tenkrát bylo Rwanda. Ráda píšu něco dramatického... Tehdy jsem psala hodně takových krátkých příběhů a na jejich konci vždycky někdo zemřel. Paní učitelka říkala, že to je hezké, ale co ten konec? A já jsem na to říkala, že to je přece taky hezké.

Ve vašich knihách se také objevují často dětští hrdinové, ale dětství zde není žádný sladký věk, kam se rádi vracíme. To vypadá, jako byste neměla šťastné dětství...
Myslím, že v knihách bývá často dětství romantizováno – a pak najednou děti musejí být dospělé. Mně připadá, že to tak ve skutečnosti není, že tento věk je mnohem extrémnější. Dětství je takové nezralé vajíčko, kterému v dospělosti pukne skořápka – a všechno to začne. Dítě může se vším experimentovat... A abych vám odpověděla: myslím, že mé dětství bylo šťastné.

Co vašim románům říkají rodiče?
Rodiče s mými knihami mají mírný problém – nepřipadá jim to jako nejjednodušší způsob psaní, což je možná i tím, že otec je inženýr a matka notářka, a tak se mě občas ptají: Je opravdu nutné psát tak složitě? Zdá se jim to trošku zvláštní... A když čtou sloupky, které píšu do novin, tak se mnou velmi často nesouhlasí. Nicméně tak aspoň vím, že mě pořád sledují.

Váš Hrdina získal Cutting Edge Award. Proč myslíte, že se z vašeho díla dostalo ocenění právě tomuto románu?
Protože na rozdíl od těch předchozích byl nominovaný.

To je velmi přesná odpověď... Ale přesto se zkusím zeptat ještě jinak: liší se podle vás kvalitativně od vašich ostatních děl?
Myslím, že se od těch předchozích liší především tím, že je to útlá kniha a je v ní jen jeden příběh, zatímco předtím šlo o rozsáhlejší knihy, které přinášely více příběhů dohromady a používala jsem v nich také více fantazie.

A co se týče Hrdiny, převládla tedy autobiografie?
O autobiografičnosti se tak úplně mluvit nedá, ale samozřejmě tam jsou určité motivy z mého života. Třeba pokud jde o kradení v obchodě, kterého se dopouštějí mí románoví hrdinové, tak s tím máme se sestrou z dětství určité zkušenosti. A co se týče nůžek, je pravda, že jsem v dětství byla fascinována tím, co se stane, když zajedou pod kůži. Nemyslím tím, že by mi to působilo rozkoš, byla jsem jen zvědavá...

To je případ onoho dětského experimentu, který s přechodem do dospělosti ustal?
Přesně tak.

Ústřední dvojici Hrdiny pojí spíše nenávist než láska. Myslíte, že nenávist může být stejně silným poutem?
To se dá přirovnat ke vztahu pána a otroka... Ta závislost je vzájemná, protože pán otroka potřebuje. Takže je to zajímavé – vedete, ale zároveň se necháváte vést.

Proč se na vaší knize objevuje ten piktogram?
To je symbol, který k mému jménu patří. Jsem ráda, že ho český nakladatel na obálce nepominul. Když mi bylo osmnáct, tak jsem si v Londýně říkala, že chci být spisovatelkou, a tohle jsem si zvolila jako symbol, bylo to pro mě tehdy hrozně důležité. Dokonce mám tady na zápěstí jizvu téhož tvaru.

Jistě, zas ty nůžky... Píšete vlámsky – je vám bližší belgický státní kontext, nebo ten nizozemský jazykový?
Žiju v Bruselu, což je samo o sobě složité místo – hlavní město Belgie, kde žije hodně francouzsky a anglicky mluvících lidí, což vnímám jako výhodu. Co se týče národnosti, považuji se za Belgičanku, ovšem jazyk je pro mě samozřejmě základem, který mám vkrvi... A pokud jde o belgické uspořádání, tak je to něco na způsob ne zrovna šťastného manželství, které nemůže být rozvedeno, ale pohromadě to také příliš nefunguje. Takový sňatek z rozumu.

Ještě se chci zeptat, zda je jen náhoda, že máte stejné příjmení jako autor Pověsti o Ulenspiegelovi Charles de Coster?
To není náhoda, byl to můj prapraprapradědeček.

Tak proč se potom vaši rodiče diví tomu, že jste spisovatelka?
To taky nevím. Já za to nemůžu, za to mohou geny.


Saskia de Coster (1976)

Belgická autorka, narozená v Lovani, studovala germanistiku a literární vědu. debutovala v roce 2000 povídkou Mezi sebou. Následovaly romány Volný pád (2002), Svědění (2004), Věčná sláva (2006) a Hrdina (2007), za nějž získala Cutting Edge Award, když mu porota dala přednost i před románem Arnona Grunberga Tirza. Česky vyšel Hrdina vloni v českém překladu Magdy de Bruin-Hüblové v nakladatelství Pistorius & Olšanská.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na Lidovky.cz