4. června 2009 12:06 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

O masakru si píší v šifrách

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 16Diskuse
protestující před čínskou ambasádou v australském Sydney. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy protestující před čínskou ambasádou v australském Sydney. | foto: GREG WOOD AFP
PEKING/PRAHA Co v noci na 4. června 1989 nedokázaly v Pekingu tanky, dokončilo v minulých letech pozlátko ekonomického růstu. Čínskému vedení se ale demokratické ambice zcela udusit nepodařilo. Krvavý zásah proti demokratickému hnutí na Tchien-an-men ale zůstává i po 20 letech tabu.
Disident Čchi Č'-jung, který v roce 1989 při zásahu na pekingském náměstí Tchien-an-men přišel o nohu, vezl dceru jako obvykle do školy za policejního doprovodu. Jako vždy se s ní rozloučil, včera ho ale nenechali z policejního auta vystoupit. „Místo toho do auta přistoupili další dva policisté, zmáčkli mě uprostřed a teď mě vezou z Pekingu pryč. Telefon mi seberou...“ stačil včera Čchi napsat v textové zprávě zpravodaji AFP. Dovolat se disidentovi od té doby nešlo.



A ještě jeden příběh který se váže k událostem z června 1989. Když bylo desáté výročí zásahu proti demokratickému hnutí, bylo náměstí Tchien-an-men několik měsíců uzavřeno, prý kvůli rekonstrukci. Nyní, o dalších deset let později, bylo sice někdejší dějiště protestů pod bedlivým dozorem uniformovaných i tajných policistů, ale přístup na něj znemožněn nebyl. Místo toho se čínské úřady zaměřily na jiná místa možných „diverzních akcí“ – média, internetové servery a diskusní fóra.

Bilance z Pekingu

Původně studentské protesty přerostly v masové hnutí.
Režim se volání po demokracii vylekal a poslal na pekingské náměstí Tchien-an-men tanky.
Oficiálně bylo zabito 200 lidí, neoficiální odhady hovoří až o tisících mrtvých.



Události provázející 20. výročí původně studentského protestního hnutí výmluvně ukázaly, jak se Čína za tu dobu změnila – i nezměnila. Represe trvají, byť se staly relativně mírnějšími a změnily podobu. Stejně tak žijí i demokratické ambice alespoň části Číňanů, i když spíše než masový ráz dostaly lokální charakter. A především se dostavil kýžený efekt ekonomických reforem v podobě rapidního růstu životní úrovně. „Dnešní studenti se spíš zajímají o to, jak získat co nejlepší titul a práci,“ svěřil se agentuře Reuters univerzitní profesor Sia Jie-liang

Protest v bílém
Sia jako jeden z mála otevřeně vyzývá vládu k odsouzení zásahu na Tchien-an-men. Samozřejmě, že bezúspěšně. Na 20. výročí masakru tedy přišel alespoň s jiným nápadem – navrhl. aby se lidé oblékli do bílého, což je zde považováno za smuteční oblečení. 

Teprve dnešek ukáže, nakolik jsou Číňané k následování podobných gest přístupní – podobně, jako byli lidé v komunistickém Československu na výročí srpna 1968 vyzýváni, ať nejezdí tramvajemi.



Čínský komunistický režim nechtěl nechat nic náhodě a kvůli kulatému výročí zásahu z Tchien-an-men zavedl přísnou informační blokádu. Podle svědectví z Číny byl znemožněn přístup na řadu „citlivých“ internetových stránek od diskusní sítě Twitter přes vyhledávač Bing až po čínskou sekci zpravodajského serveru BBC.

Přerušováno bylo i vysílání zahraničních televizí, kdykoliv se objevil pořad o Tchien-an-men. Někteří čínští blogeři ale našli způsob, jak cenzuru alespoň částečně obejít. Místo o 4. červnu psali o „35. květnu“, případně datum zásahu vypisovali římskými číslicemi.

"Číňané promarnili už 60 let"

Pao Tchung býval poradcem šéfa čínských komunistů a po událostech z roku 1989 se stal i nejvýše postaveným vězněm. Posledních dvacet let trávil buď za mřížemi, v domácím vězení, či prostě pod policejním dohledem. Úřady mu přesto dovolují mluvit alespoň se zahraničními novináři. „Mělo to negativní důsledky.

Udělalo to z Číny zemi, kde nezní žádné jiné hlasy,“ popsal zpravodaji AFP své vidění událostí z Tchien-an-men. I tolerance režimu vůči jeho stykům s okolím má své meze – těsně před blížícím se výročím zásahu deportovala policie někdejšího komunistického prominenta z Pekingu. Pao Tchung je bývalý pobočník reformátora Čao C'-janga, který se marně snažil tehdejší čínské vedení odradit od vojenského zásahu proti demonstrujícím.

Po potlačení hnutí upadl Čao v nemilost a až do své smrti žil prakticky v domácím vězení. Pao se dostal za „skutečné mříže“. Současné čínské vůdce z odpovědnosti za masakr z roku 1989 neviní, marně je ale vyzývá k větší otevřenosti. Nelíbí se mu ale postoj světa, který se vyhýbá kritice Číny kvůli její rostoucí ekonomické síle. „Číně tím nepomáhají,“ prohlašuje. A dodává, že ještě horší než zásah z Tchienan-men jsou zločiny spojené s celou existencí komunistické Číny, jako je například kolektivismus. „Číňané promarnili posledních 60 let,“ tvrdí.

  • 16Diskuse
Petr Pešek

Autor

Petr Pešekpetr.pesek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz