Americké zvláštní jednotky v současnosti působí v 75 zemích světa. Když Obama v lednu 2009 nastoupil do úřadu, bylo to jen 60 států. Nová administrativa rozšířila nasazení těchto specialistů zejména v zemích Blízkého východu, střední Asie a Afriky.
Obama také požádal Kongres o zvýšení rozpočtu zvláštních jednotek v roce 2011 o 5,7 procenta. Pokud zákonodárci úpravu schválí, budou mít speciální síly k dispozici 6,3 miliardy dolarů.
Kladný přístup administrativy ke zvláštním jednotkám podle WP dokládá i to, že se jejich představitelé mnohem častěji účastní strategických schůzek v Bílém domě. "Bílý dům se nás ptá na nápady a plány. Volají nám a říkají: 'Řekněte, co můžete udělat. Řekněte, jak ty věci děláte'," citoval list vysokého představitele zvláštních sil, který si přál zůstat v anonymitě.
Zástupci speciálních sil si spolupráci také chválí. Obama prý jednotkám "dovolí věci, které předchozí administrativa (prezidenta George Bushe) nedovolila," řekl WP pod podmínkou anonymity další vojenský představitel.
Podle listu je pro Obamu politicky výhodné zvláštní síly využívat, protože jejich akce nemají velkou publicitu. Prezident totiž musí čelit kritice vlastní strany, že se Spojené státy chovají v zahraničí příliš agresivně. Zároveň ho kritizují republikáni pro údajně umírněný přístup, který nahrává teroristům.
Zvláštní jednotky Spojených státůAmerické zvláštní jednotky podléhají ministerstvu obrany, při nasazení ale úzce spolupracují i s ministerstvem zahraničí. O jejich akcích je vždy informován americký velvyslanec v dané zemi, který jejich činnost koordinuje. Vojáci ze speciálních sil jsou vycvičeni k působení v týlu nepřítele nebo v diplomaticky citlivém prostředí. Provádějí preventivní i odvetné útoky proti radikálním skupinám a v některých případech, například v Jemenu, spolupracují i s místní armádou. |
