Zatím posledním městem, které odmítá nabídky investorů, je Vítkov na Opavsku. „Z ankety mezi občany i z veřejného projednávání je zřejmé, že si elektrárnu nepřejí,“ uvedl místostarosta Oldřich Vícha. Mínění obyvatel přitom nezvrátila ani vidina nemalých finančních injekcí do rozpočtu obce.
Firmy totiž v závislosti na výkonu elektrárny nabízejí obcím každoroční dotaci. Jen za stavební povolení si tak mohou přijít třeba na deset milionů korun. Za každou větrnou elektrárnu pak do rozpočtu přiteče v průměru dalších 100 až 300 tisíc korun ročně. A to není vše. Například ČEZ nabízí obcím také možnost po určité době elektrárnu odkoupit.
Nepomáhají ani peníze
Situace, kdy i obce s malým rozpočtem odolají lákavé nabídce, ale není ojedinělá. „Všichni zastupitelé se vyslovili proti tomuto investičnímu záměru. Chceme krajinu na Vysočině chránit, ne ji tímto způsobem devastovat,“ řekl starosta Polné Jindřich Skočdopole.
V některých oblastech vznikají dokonce občanská sdružení, která chtějí výstavbě větrníků zabránit. „Jde nám o ochranu místních obyvatel i vlastníků rekreačních objektů před činností, která směřuje ke zhoršení životního prostředí,“ uvedl Pavel Dočkal ze sdružení Jeseníky bez větrníků.
Pro provozovatele jsou větrné elektrárny především byznysem s poměrně malou mírou rizika. Stát jim totiž zajišťuje pevné výkupní ceny, které jsou výrazně vyšší než běžné tržní ceny. Distributoři navíc mají povinnost tuto energii odkoupit a Evropská unie, potažmo stát, podporuje využívání obnovitelných zdrojů dotacemi a výhodnými půjčkami.
„Samozřejmě jdeme jen do projektů, které jsou ekonomicky smysluplné. Navíc tím snižujeme objem vypouštěného CO2, který bude do budoucna vzhledem k emisním povolenkám stále větší zátěží,“ řekl Ivo Měšťánek ze společnosti ČEZ.
Kromě povětrnostních podmínek musí vybraná lokalita splňovat řadu dalších kritérií. Podmínkou je dobře dostupná síť a souhlas armády a Úřadu pro civilní letectví. Zároveň nesmí být lokalita chráněná. O to větší zájem pak investoři mají, aby vybrané obce přesvědčili. „Mezi občany bohužel koluje celá řada mýtů a někdy zcela scestné informace. A žádný starosta pochopitelně výstavbu neprosadí, pokud je většina obyvatel proti,“ řekl Stanislav Cetkovský ze společnosti Větrná energie Morava.
V České republice loni větrné elektrárny vyrobily 125 gigawatthodin elektřiny, což je dvaapůlkrát více než v roce 2006, a tempo růstu se má ještě zrychlovat. Celkové množství takto vyrobené energie je však v porovnání s jinými státy nepatrné. První příčku na světě ve využití větrné energie zaujímá Německo, na jehož území je rozmístěno přibližně 19 tisíc větrných turbín. V Česku se i v dohledné budoucnosti budou počítat na stovky.
Obce odmítají větrné elektrárny
PRAHA -
Velkým plánům investorů na výstavbu větrných elektráren v Česku stojí v cestě především malé obce. Jejich obyvatelé totiž se stavbou větrníků v blízkosti svých obydlí často nesouhlasí. Firmy proto za souhlas se stavbou nabízejí nemalé peníze.
Neosvobodili nás jen Sověti a Američani. Loupeže, vraždy či znásilňování byly běžné, říká historik
Jak může skončit válka na Ukrajině? Mluví se o výměně kusu země za vstup do NATO i hrozbě „třetího majdanu“
Lobbisté uspěli, Češi přijdou o plně hrazené léky. Podle právníka ministerstvo ignoruje výroky soudů
Za guláš už přes 200 korun. Restaurace vysvětlují, proč od začátku roku opět zrychlily zdražování jídla i nápojů
Tajná česká mise do Sýrie: delegaci prozradil snímek v agentuře. Proč jednala s Asadovým režimem?
Jak velkou převahu má skutečně Rusko nad Ukrajinou? Spočítali jsme, kolik vojáků může válčit na obou stranách
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...