28. května 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Od vášně k vulgárním výhrůžkám. Novinářka navázala vztah s nebezpečným velitelem Islámského státu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 17Diskuse
„Skype s nepřítelem.“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Skype s nepřítelem.“ | foto: TwitterReprofoto
„Jsi tak krásná! Přijeď do Sýrie, budeš moje královna,“ sliboval džihádista Abú Bilel mladičké Mélodie. Po týdnech prudce změnil tón: „Sklapni, ty malá čubko!“ Dramatický příběh francouzské investigativní novinářky, která pod smyšlenou identitou muslimské dívky navázala milostný vztah s velitelem Islámského státu, nabízí fascinující sondu do hlubin džihádistické propagandy. Ovšem jeho hrdinka se dnes bojí o život.

„Salám alajkum, sestro. Všiml jsem si, že jsi viděla moje video. Jsi muslimka? Co si myslíš o mudžáhidech?“ Bylo pozdě večer, když na profilu mladičké Mélodie z francouzského Toulouse blikla zpráva od džihádisty Abú Bilela. Radikál francouzského původu se na Facebooku pochlubil krátkým videozáznamem, v němž opěvuje své angažmá na syrském bojišti a láká své publikum, aby zemi nevěřících zaměnilo za široce otevřenou náruč Islámského státu.

Mélodie, která teprve nedávno přestoupila k islámu, usměvavý třicátník s očima zvýrazněnýma černou tužkou okouzlil a video nasdílela na své stránce. Což Abú Bilelově pozornosti pochopitelně neuniklo. „Máš k tomu videu nějaké otázky? O cestě do Sýrie ti můžu říct všechno – jedinou skutečnou pravdu: Alláhovu pravdu. Měli bychom si popovídat přes Skype,“ vybídl Mélodie, kterou považoval za naivní dospívající konvertitku.

Postarám se o tebe, Mélodie

Netušil, že za Mélodie a její roztomilou profilovou fotkou princezny Jasmíny z disneyovského Aladdina se ve skutečnosti skrývá Anna Erellová, francouzská novinářka, která tehdy už rok mapovala aktivitu islámských extremistů na sociálních sítích a mechanismy propagandy, jíž Islámský stát manipuluje své evropské stoupence k odchodu na Blízký východ. Zpráva od Abú Bilela jí nabídla jedinečnou příležitost, jak proniknout ke kořenům svého tématu. „Chtěla jsem porozumět mysli bojovníků, kteří tráví své dny mučením, loupením, znásilňováním a zabíjením, aby pak po nocích zírali do svých počítačů a chlubili se tím,“ popisuje Erellová v obsáhlém textu pro The Guardian.

A tak Mélodie bez váhání odpověděla. „Walajkum salám. Nemyslela jsem si, že by si se mnou chtěl povídat džihádista. Copak nemáš lepší věci na práci?“ „Samozřejmě, že mám hodně práce!“ opáčil Abú Bilel. „Ale tady je jedenáct večer a pro dnešek už jsme dobojovali. Konvertovala jsi, takže... měla by ses připravit na svou hidžru (dnes v přeneseném slova smyslu emigrace do Islámského státu – pozn. red.). Postarám se o tebe, Mélodie,“ spřádal kolem mladičké muslimky své sítě.

Jsme Alláhovi válečníci

Erellová po kontaktu se zkušeným bojovníkem, jenž podle svých slov válčil pod vlajkou džihádu už léta, prahla. Zároveň si však uvědomovala nebezpečí, které ze známosti s členem Islámského státu plyne. Po dlouhé poradě s vedením své redakce se přesto rozhodla pokračovat. Obezřetně a – v rámci možností – bez zbytečného rizika.

Svolila k rozhovoru přes Skype a před osudovou domluvenou hodinou si nervózníma rukama upravila dlouhé černé šaty a hidžáb, aby zakryla svou postavu a vlasy. Abú Bilel už na Mélodie čekal. „Jsi tu? ... Mélodie? ... Ahoj? LOL. ... Mélodie??? ... Salám alajkum :) Jsi tu?“ naskakovala v okně chatu jedna netrpělivá zpráva za druhou. Erellová se zhluboka nadechla a klikla na zelené tlačítko. „Mluvit s mudžáhidem v Sýrii – nemůžu tomu uvěřit!“ usmála se ostýchavě Mélodie na monitor.

„Sýrie je úžasná,“ odpověděl jí z něj Abú Bilel, upravený muž se smartphonem v ruce a sebevědomým výrazem v obličeji. „Máme tu všechno, věř mi: je to ráj! Hodně žen o nás sní, jsme Alláhovi válečníci,“ prohlásil hrdě.

„Ale v tom ráji každý den umírají lidé,“ namítla Mélodie opatrně.

„To je pravda. A já každý den bojuju za to, abych to zabíjení zastavil. Náš nepřítel je ďábel. Okrádá a zabíjí nevinné Syřany, znásilňuje ženy. Útočí na nás, a my bráníme mír. Řekni mi,“ změnil Abú Bilel téma, „nosíš svůj hidžáb každý den?“

„Ráno se obleču normálně, ale pak, když se rozloučím s mámou a vyjdu z domu, si obleču závoj,“ odpověděla Mélodie.

„Dobře. Jsem na tebe pyšný. Jsi moc statečná. Máš nádhernou duši. A jsi tak krásná i navenek! Jsi můj klenot, jsi čistá,“ lichotil Abú Bilel Mélodie, načež jí připomněl její cestu do Sýrie – s níž podle všeho už napevno počítal. Když Mélodie odvětila, že ještě váhá, reagoval rezolutně. „Poslyš, Mélodie, nabírat lidi je moje práce, a jsem v tom vážně dobrý. Můžeš mi věřit. Bude tu o tebe dobře postaráno. Budeš důležitá. A když si mě vezmeš, budu se k tobě chovat jak ke královně,“ přesvědčoval dívku. Mélodie se nechala obměkčit.

Nenáviděla jsem ho. A nemohla přestat

Během následujících týdnů Erellová svůj smartphone prakticky nepouštěla z rukou a kamkoli šla, měla v kabelce hidžáb. Vztah s Abú Bilelem rychle nabíral na obrátkách. Džihádista se nebránil vyprávění o krvavých zážitcích z bojiště, ale ústředním tématem jeho rozhovorů s Mélodie byl dívčin odchod do Sýrie a jejich následný sňatek.

Vysilující dvojí život si na psychice mladé novinářky brzy začal vybírat svou daň. „Nenáviděla jsem Bilela a všechno, co představoval. Chtěla jsem, aby z mého života zmizel. Zároveň jsem nemohla přestat, protože ten příběh byl tak silný. Příliš jsem se tomu poddala a moje zvědavost začínala být nezdravá,“ píše Erellová. Situace se jí vymykala z rukou, a proto se vedení redakce rozhodlo zasáhnout a dovést pátrání k rychlému konci.

Plán zněl následovně: Mélodie se do Sýrie vydá v doprovodu své patnáctileté kamarádky Yasmine, která, jak Mélodie Abú Bilelovi vysvětlila, také touží po životě v Islámském státě, protože v rodném Toulouse nemůže svobodně praktikovat islám. Bilel svou nevěstu ujistil, že se o nezletilou přítelkyni nemusí bát. „Každý den bojuju za šaríu. U nás se ženy vdávají ve čtrnácti. Až Yasmine přijede, najdu jí dobrého muže,“ sliboval, aniž by věděl, že skutečná „Yasmine“ je kolega Erellové Charly, který měl celou cestu nafotit. Anabáze dvojice novinářů – a spolu s ní i příběh Mélodie - měla skončit v Kilis, jihotureckém městě nedaleko hranic Sýrie.

Sklapni!

Abú Bilel dal Mélodie jasné instrukce: dívky mají přes Amsterdam zamířit do Istanbulu, kde si Mélodie vyzvedne předplacený telefon. Pak zavolá Bilelovi, který jí vysvětlí, co dál. Když se Mélodie z hotelového pokoje v Amsterdamu s islamistou spojila, byl nadšený. „Salám alajkum, miláčku, vážně jsi v Amsterdamu? Nemůžu tomu uvěřit, brzy budeš tady! Jsem ten nejšťastnější muž na zemi. Miluju tě,“ radoval se.

Jeho radost však ochladla, když Mélodie oznámil, že v Istanbulu ji žádný kontakt nečeká a musí si poradit sama. Dívka začala couvat a neodpustila si jemnou výčitku. „Říkal jsi, že nás tam vyzvedne jedna žena. Říkal jsi mi, že budu v bezpečí. Kolikrát jsi mi už řekl, že nic není důležitější než moje bezpečí?“

Tím ovšem píchla do vosího hnízda. „Sklapni na chvíli a nech mě mluvit. Stejnou cestu podnikají každý týden desítky Evropanů a ty jsi velká holka. Bude to rychlovka. Až dorazíš na letiště v Istanbulu, kup dva jednosměrné lístky.“

„Jsi na mě zbytečně zlý. Jediné, co chci, je, abys splnil to, co jsi mi slíbil. A ty mě opustíš, jakmile se objeví první problém,“ bránila se Mélodie.

Marně. „Myslíš si, že jsem idiot? Od teď budeš držet klapačku. Takhle se mnou mluvit nebudeš. Copak nevíš, kdo jsem? Každý den velím stovce vojáků. Neřekl jsem ti ani čtvrtinu pravdy. Je na mě vypsaný mezinárodní zatykač, proto nemůžu do Turecka, můžu cestovat jen do našich měst v Iráku. Je mi 38 a ty se svojí kamarádkou mě nemůžete rozhodit,“ rozzlobil se Abú Bilel.

Dvojici žurnalistů bylo jasné, že do Kilis se jen tak nedostanou. Erellová zavolala svému šéfredaktorovi a po dohodě s ním se rozhodli k návratu do Francie. Mélodie poslala Abú Bilelovi přes Skype zprávu, že je sledoval podezřelý muž a Yasmine dostala strach, takže se vracejí do Toulouse; Mélodie vyčká na příhodnější okamžik a odjede do Sýrie v nejbližší možné době sama. Přízeň džihádisty však už svým odmítnutím bezvýhradné poslušnosti ztratila. „Kde jsi, ty malá čubko? Přísahám při Alláhovi, za tohle zaplatíš!“ zuřil Abú Bilel.

Vysoká cena

O týden později vyšel příběh „Mélodie“ v listu, pro nějž mladá novinářka píše, a to právě pod pseudonymem Anna Erellová (pravé jméno publicistky není uvedeno kvůli její bezpečnosti – pozn. red.). Vydáním článku však dramatické zážitky Erellové zdaleka neskončily.

„Na pokyn úřadů, které se obávají, že teroristé mohou vypátrat moji adresu a telefon, jsem si dvakrát změnila číslo. Ve svém bytě už nežiju a pokračovat v psaní o síti Islámského státu mám zakázáno. V naší redakci byla zavedena přísná bezpečnostní opatření. Skypeový účet Mélodie je k dispozici vyšetřovatelům a výpovědi, které jsem poskytla policii, jsem přestala počítat u čísla 254,“ líčí žurnalistka.

Abú Bilel je totiž v hledáčku francouzských bezpečnostních složek už řadu let. Svou nezákonnou kariéru zahájil už ve Francii, kde byl stíhán pro krádež a ozbrojenou loupež. Po odchodu na Blízký východ se v boji proti americkým vojskům v Iráku brzy brodil krví. V Iráku se rovněž spřátelil s Abú Bakrem Bagdádím, (tehdy ještě budoucím) vůdcem džihádistické sítě, z níž se posléze vyvinul dnešní Islámský stát. Podle dostupných zpráv má Abú Bilel už tři manželky (ve věku 39, 28 a 20 let) a minimálně tři syny. Dva z nich už bojují po jeho boku. Ani jednomu ještě není ani třináct let.

„Nedávno mi zavolal jeden z mých kolegů a kamarádů. Odvolal se na svůj věrohodný zdroj a varoval mě, že proti mně vypsali fatwu,“ končí Erellová. „Strávila jsem hodiny na internetu ve snaze najít konkrétnější informace. Nakonec jsem objevila jedno video. Jsem na něm já, na svém gauči, se závojem Mélodie na hlavě. Není tam žádný zvuk, ale obraz doplňují francouzské a arabské titulky a postava ďábla. Viděla jsem to video jen jednou, ale pamatuju si z něj každé slovo. Nemyslím, že se na něj ještě někdy podívám.“

Článek na serveru listu The Guardian je výňatkem z obsáhlejšího textu, který vyjde v knižní podobě 4. června pod názvem „V kůži džihádisty“.


  • 17Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.