„Už jsem to říkal na klubu x-krát, že to musíme vyřešit. Nevíme nic. Jenže všichni teď blázní okolo Klause,“ ulevuje si senátor Jaroslav Kubera (ODS). Jeho stranický kolega Jiří Stříteský ho uklidňuje: „Slovo padne v úterý na grémiu strany. Ještě je čas.“
Předběžná dohoda zní, že podnět k přezkumu smlouvy podají senátoři. Iniciativu totiž musí odsouhlasit většina jedné či druhé komory a ODS má v Senátu většinu. S podporou opozice ve sněmovně se nedá počítat. „V žádném případě,“ vzkázal Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Dál v úvahách ale ODS nešla. Proto a i kvůli tomu, že se poprvé využije předběžný přezkum mezinárodní smlouvy Ústavním soudem, mají zákonodárci řadu věcí pomýlených. Například šéf poslanců za ODS Petr Tluchoř „nevylučuje, že se i poslanci nepokusí zvlášť obrátit na Ústavní soud“ po přijetí textu, kdy stačí menší skupina poslanců. Předseda soudu Pavel Rychetský ale upozorňuje, že přezkum smlouvy je možný jen jeden.
Senátor Luděk Sefzig (ODS) si zase chystá otázky, které by Rychetskému a spol. rád poslal. „Chci se zeptat, jestli nové pravomoce unie, které smlouva zavádí ve věcech vnitra a justice, nezmenší prostor demokratické kontroly pro Čechy,“ říká předseda unijního výboru Senátu. Rychetský i tady kroutí hlavou. „Žádné otázky. Náš verdikt bude jediný: smlouva je či není v souladu s českým ústavním pořádkem,“ tvrdí šéf soudu.
Rychetský: Dekrety řešit nebudeme
Proto podle Rychetského soudci neodpoví ani na to, zda smlouva nezpochybní Benešovy dekrety, což zajímá Jaroslava Kuberu a další. „Budeme zkoumat retroaktivitu smlouvy, ale ne dekrety,“ říká Rychetský. Padá také argument, že by ústavní soudci mohli přispět k prodloužení ratifikace v Česku a tím pádem k oddálení vstupu smlouvy v platnost, což je věc, která ODS inspirovala, nyní ji ale popírá. „Text bychom projednali přednostně, už na něm pracuje naše analytické oddělení. Řízení by mohlo být relativně rychlé, v řádu několika týdnů,“ tvrdí Pavel Rychetský.
Nejkritizovanějším obsahem smlouvy ze strany ODS je Charta základních práv a zejména její sociální práva. I tady ale, zdá se, existuje odpověď předem. „Širší ochrana základních práv má přednost před užší. Charta je užší než například Evropská úmluva o lidských právech, kterou Česká republika ratifikovala,“ vysvětluje právník Rychetský.
Úplně jasné z pozice zákonodárců pak není, k čemu vlastně verdikt Ústavního soudu pomůže. Jiří Stříteský a další přiznávají, že text vlastně neznají a nemají konkrétní obavy o jeho soulad s českým právem. Jiní jako Jaroslav Kubera tvrdí, že i kdyby soud řekl, že je text v pořádku, budou hlasovat proti.
Šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS) iniciativu hájí. „Nejde o nic divného, na Ústavní soud se obrací i jiné země. Když nám bude řečeno, že je smlouva v souladu s naším právním řádem, vyčistí to vzduch a uklidní možné obavy,“ říká Sobotka. „A když nebude v souladu… tak to fakt nevím,“ uzavírá Sobotka.
