Se zamítnutím první části výrazně klesla pravděpodobnost, že soud zbylé dva díly, tedy změny ve zdravotnictví a sociální sféře, zruší z procesních důvodů. V následných jednáních už nebude znovu celistvě zkoumat způsob projednávání a přijetí reformy a zaměří se více na obsah.
Většina výhrad kritiků zákona směřovala proti nepřehlednosti neobyčejně obsažné normy. Soud sice vyjádřil jisté výhrady k formě zákona, norma však prý nebyla přijata svévolně, a není třeba ji rušit. "Navzdory všem pochybnostem o takový případ nejde," řekl soudce zpravodaj Pavel Holländer.
Ústavní soud:
|
Reforma veřejných financí, jeden z hlavních projektů vlády Mirka Topolánka, vstoupila v platnost letos 1. ledna. Poslanci ČSSD ji napadli už loni v říjnu. Navrhovali zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí.
Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh. Ostatními se nezabýval, z poslanců KSČM a opozičních senátorů udělal účastníky řízení.
Soud může zrušit některou část
Při dalších jednáních o oddělených částech reformy, tedy o zdravotnictví včetně poplatků u lékaře a sociální sféře, již soud bude řešit především věcný obsah zbytku reformního zákona. Podle mluvčího Ústavního soudu Michala Spáčila však stále trvá možnost, že některou část může soud zrušit z procesních důvodů. Bude totiž zkoumat způsob přijetí ve vztahu k obsahu, který bude odlišný než dnes.
Zástupci poslanců ČSSD, KSČM a opozičních senátorů dnes soudu sdělili své argumenty. Zdůrazňovali především nepřehlednost a zmatečnost zákona a způsob jeho projednávání.
"Právní řád Česka se dlouhodobě pohybuje na hranici srozumitelnosti pro občany. Tento zákon je raritou v dějinách českého práva, pro budoucnost je to příklad normotvorné libovůle," řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Norma, která ve sbírce zákonů zabírá 105 stran, mění 50 zákonů napříč právním řádem a zavádí podle Haška také zcela nové úpravy.
Michal Hašek:
|
Další výhradou, kterou uplatňovali především šéf KSČM Vojtěch Filip a právnička senátorů Kateřina Šimáčková, je fakt, že reformní zákon neprojednával Senát. Většinově odhlasoval, že se normou nebude zabývat. "Nezabývat se věcí je jedna z forem, která je dána zákonem. Může to být chápáno jako vyšší souhlas s navrženým zákonem," uvedl místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS). Zdůraznil, že reformu projednaly alespoň tři senátní výbory. Všechny prý doporučily normu schválit.
Senátorka kritizovala ´divoké jezdce´
Šimáčková kritizovala také to, že při druhém čtení zákona přišel premiér Mirek Topolánek (ODS) s dalšími pozměňovacími návrhy. Podle Šimáčkové to byly typické přílepky, které v minulosti kritizoval Ústavní soud. Právnička takovým rychlým změnám, které poslanci nestihnou řádně projednat, říká "divocí jezdci".
Ústavní soud: "Postup Senátu neporušuje principy parlamentní demokracie." |
Z obsahu první části reformy se dnes na jednání hovořilo především o takzvané superhrubé mzdě, která se nezamlouvá sociálním demokratům i komunistům. Opoziční senátoři naopak nemají proti obsahu zákona žádné námitky, vadí jim pouze údajně protiústavní forma projednávání a schvalování. Další jednání o reformě ještě nebyla vyhlášena.