OSN hrozí KLDR bolestivou fackou. Má však na Kima páky?

Jako bumerang se téměř po roce nebývalé pozornosti věnované otřesným praktikám režimu KLDR vrací jedna otázka: Zasáhne mezinárodní společenství?

Onu pozornost má na svědomí únorová zpráva speciální komise OSN pro Severní Koreu, jež přirovnala tamní porušování lidských práv ke zvěrstvům z éry nacismu a přinesla šokující svědectví stovek lidí (více zde). Vůbec první snaha takto prověřit tvrzení o systematickém utlačování Severokorejců se tento týden posunula zase o krok dál.

Doporučení komise, aby se vedení země včetně jejího vůdce Kim Čong-una zodpovídalo Mezinárodnímu trestnímu soudu, tento týden schválil výbor Valného shromáždění OSN pro lidská práva.

Čchö Mjong-nam má v KLDR na starosti agendu spjatou s OSN a lidskými právy.

Odpověď na úvodní otázku? Ano i ne. Mezinárodní společenství nepochybně koná. Otázkou je, zda to bude mít nějaké praktické dopady. Především proto, že cesta ke schválení rezoluce je dlouhá, a i kdyby byla průchodná, což téměř jistě není, tak o její vymahatelnosti panují přinejmenším pochyby.

Překážka? Peking a Moskva

První zádrhel tkví v Radě bezpečnosti OSN, která dokument musí odsouhlasit, aby vstoupil v platnost. To ale s Čínou a Ruskem půjde těžko. Peking funguje jako jakýsi patron KLDR. V podobných případech vždy mírní nebo vetuje opatření proti severokorejskému režimu.

Existují sice výjimky, jako například loni v březnu, kdy prošly sankce kvůli jaderným testům Pchjongjangu. O tom, že tentokrát Peking totalitního souseda podpoří, málokdo pochybuje. Jde totiž o lidská práva a na ta, jak známo, má Čína odlišný pohled než západní svět. Že by hlasovala proti jejich porušování, je jen těžko představitelné.

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) s Kim Hjun-čonem, velvyslancem KLDR v...

„Jako argument hlasování proti se často uvádí možnost precedentu, který by mohl být v budoucnu zneužit proti jinému státu. Řadu zastánců mezi státy si v OSN najde i argument, že nelze podpořit snahy některých států o svržení režimů v jiných zemích,“ sdělil LN Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze.

Svázané ruce

I bez odpůrců rezoluce má ale OSN poněkud svázané ruce. Většina donucovacích mechanismů už totiž vůči KLDR byla zavedena: ekonomické sankce, zákaz dovozu zbraní a luxusního zboží, zákaz cestování odpovědných osob a omezení diplomatických vztahů. Podle čl. 42 Charty OSN může Rada bezpečnosti rozhodnout o použití vojenské síly. To je však velmi nepravděpodobný scénář minimálně proto, že taková akce by znamenala obrovské ztráty na životech.

„Rezoluce OSN pochopitelně v minulosti pomohly v mnoha různých případech, zároveň RB v mnoha jiných situacích selhala či selhává jako poslední tři roky v Sýrii. Je ale stále centrem legitimity a legality postupů v mezinárodních vztazích, se všemi silnými stránkami i nedostatky, které má,“ dodal Broža.

Odsouzení na půdě OSN je unikátní v tom, že cílí na základní pilíře totalitního státu. „Pro Severokorejce, obdobně jako pro další východoasijské národy, je klíčové zachovat si tvář. V případě KLDR tuto tvář představuje vůdce a ideologie země. Rezoluce namířená proti nim by pro KLDR znamenala bolestivou facku. Těžko si ale lze představit, že by na jejím základě revidovala země svůj vězeňský systém,“míní koreanistka Jana Hajzlerová.

Je zřejmé, že dění na poli OSN nebude mít pro bezmála pětadvacet milionů Severokorejců valný dopad. Přesto je ale důležité. Stvrzuje totiž názor mezinárodního společenství na situaci lidských práv v KLDR. Agenda je stanovena a další debata o její důležitosti je tak už zbytečná.