28. září 2013 10:28, aktualizováno  17:19 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ostravské pobojové ráno: škody
nahlášeny, největší výtržníci na stanici

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Střet radikálů s policií v Ostravě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Střet radikálů s policií v Ostravě. | foto: MAFRA- Alexandr Satinský
OSTRAVA Rány ošetřeny, střepy a cihly uklizeny, největší výtržníci na stanicích a slzný plyn rozptýlen. Ostrava se probudila po dalším protestu proti „nepřizpůsobivým“. Přeloženo: proti Romům v místních ubytovnách. A podle všeho nebyl zdaleka poslední.

Výbuchy petard, pochody policejních těžkooděnců se štíty či vytlačování demonstrujících od ulic se dostávají ve městě na každoměsíční pořádek. „Divíte se? Místní nemají práci a tady vidí, co a kde si lidi z toho domu kupují,“ říká žena stojící před prodejnou Hruška v Ostravě-Zábřehu, kde se na náměstí SNP včera konal mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti a po jeho skončení se plocha změnila v epicentrum řádění.

Jednadvacet osob si po demonstraci vyslechlo obvinění

Policie obvinila pět z jednadvaceti lidí, které v pátek zadržela při střetech radikálů s těžkooděnci. Vyslechli si obvinění z útoku na úřední osobu, výtržnictví a někteří i z poškozování cizí věci. Dalších 16 lidí zřejmě spáchalo přestupek. Kriminalisté během soboty zadržené vyslýchali a vyhodnocovali natočené záznamy, řekla mluvčí moravskoslezských policie Gabriela Holčáková.

Obvinění jsou postupně propouštěni domů. Nejsou důvody vazby. Dva jsou mladiství ve věku 16 a 17 let. Tři pak ve věku 18 až 22 let. Policisté jim kladou za vinu, že na nasazené kolegy házeli kameny a skleněné láhve. Někteří nesou odpovědnost i za poškozená auta.

Záběry do davu směřujícího svůj hněv proti jedné z místních ubytoven dokumentují nakrátko střižené mladíky (podle policie mnoha z nich ještě ani nebylo osmnáct), další tradiční návštěvníky podobných protestů po celé republice, ale i místní usedlejší obyvatele. Davová psychóza opět působí: jsou připraveni zaútočit. Demolovat, zapalovat. Byli by schopni i vraždit?

Co by se stalo, kdyby tu policie nebyla?

Policie je tu teď nepřítel číslo jedna. Ona brání ve výkonu samozvané spravedlnosti, odplaty za hlasité romské diskuse, konflikty mezi dětmi, incidenty a krádeže, které jim místní připisují. Stojí mezi rozvášněným davem a domem, kde je nyní nezvyklé ticho.

„Znám mezi nimi i slušné lidi,“ krčí rameny na adresu lidí z domu jeden z demonstrujících. Že by útok mohli odnést i oni? „Už dávno tam neměli bydlet,“ zní rychlá odpověď.

Z místních mají mnozí k tomu soužití výhrady. V kombinaci se sociální situací na Ostravsku, kde mohou další tisíce lidí přijít o práci, je vlastně uplatňování kolektivní viny dalším projevem obecné naštvanosti. Důkazem, jaký problém tu doutná v podobě sociální a pracovní situace.

Město, které bylo kdysi označováno za ocelové srdce republiky, má dnes vysokou nezaměstnanost, lidé se bojí dalších otřesů. Kdo by jemu i všem městům v okolí dal jasný recept, vyhraje volby. Zabírá i populismus - to, že rychlé řešení neexistuje, mnoho lidí prostě slyšet nechce. Pohled na život Romů dráždí o to víc - a současná forma vysvětlování nezabírá.

Ubytovny? Jeden z problémů

Jen na území obvodu Ostrava-Jih bydlí v ubytovnách několik tisíc Romů a dalších sociálně slabších. Ubytovny nejsou typickými ghetty s rozbitými okny a hromadami odpadků, jak je lidé znají z jiných měst. Jejich majitelé vybírají peníze za ubytování, které většinou putují ze sociálních fondů. „Dávejme ty peníze rovnou cikánům, a když nebudou platit, tak ať jsou vystěhovaní,“ zní rada z davu ještě ve chvíli, než se rozhoří největší boje.

Je večer, nad hlavami krouží vrtulník s mohutným reflektorem, v ulicích slzný plyn, zapálené dělobuchy, štěkající policejní psi. Převrácené kontejnery se mění v barikády, jejich obsah létá vzduchem stejně jako cihly či kameny. Dopředu je ale jasné: tenhle souboj nemůže mít vítěze.

Stovky policistů si nemohou dovolit připustit přímý konflikt protestujících a obyvatel problémových domů. Jak by takový střet dopadl? A kolik lidí, kteří nyní křičí, že policie nezajišťuje pořádek mezi jejich domy, by o to víc křičelo za poškozená auta a nepořádek v ulicích?

I tak policie už po půlnoci v prvních statistikách hlásí zraněné i škody. „Do současnosti disponujeme informacemi ke třem zraněným policistům a dalším dvěma zraněným občanům. Dokumentováno je také poškození sedmi služebních vozidel policie,“ zní první statistika z úst komisařky Gabriely Holčákové. Policie dokumentuje, kdo útočil, chystá obvinění. Za události před měsícem jich zatím je deset.

Místní už tou dobou sledují dění z povzdálí. Tvrdí: policie tu má být i jindy, nejen při demonstraci. Jenže přepočteno, taková opatření při protestu přijdou až na miliony korun. To je třeba několik policejních míst, na která nezbude.

Co teď? Protesty pokračují.

Jména těch, kteří bojovali do poslední chvíle, i když už byli obklíčeni těžkooděnci, teď policie srovnává s podobnou demonstrací před měsícem v centru města. A s demonstracemi po zbytku republiky. Kolik z nich má samo zkušenosti s Romy, však žádné statistiky neřeknou.

Jasné je jedno: série protestních shromáždění nekončí. Vír událostí nabírá na rychlosti. Problém není jen na místních radnicích. Je širší, v jiném si ho zažívají na východě Košice, daleko na západě Detroit. Místní si mohou klást otázku: bylo by to, po čem včera volali, skutečně řešením?

Když Nejvyšší správní soud rozpouštěl Dělnickou stranu, jeho soudci formulovali zdůvodnění, které je i varováním: návrhy řešení situace s „nepřizpůsobivými“ a uskutečňování myšlenek „Čechy Čechům“ byly samy o sobě bezproblémová kolečka. „Tvrzení o neškodnosti ozubených koleček přestává být přesvědčivé ve chvíli, kdy se tato kolečka ukážou být soukolím ve stroji totalitní ideologie,“ řekli soudci.





Najdete na Lidovky.cz