5. ledna 2016 10:30 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Otloukánci muslimského světa. Šíité plivou do jídla, říká se v Saúdské Arábii

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 68Diskuse
„Spravedlnost pro šajcha Nimra.“ Bouřlivé protesty po popravě šíitského... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Spravedlnost pro šajcha Nimra.“ Bouřlivé protesty po popravě šíitského... | foto: Reuters
Bezprecedentní poprava duchovního vůdce saúdskoarabských šíitů prohloubila rozkol mezi Rijádem a Teheránem, ale v soukolí mezinárodní politiky je jen malým zrnkem písku, míní v rozhovoru pro Lidovky.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus. Spíše než zvratem na blízkovýchodním poli jde o další projev perkezukce šíitské menšiny - a usmrcení osobnosti, jež odmítala násilí vůči represivnímu režimu, budí v Íránu oprávněné rozhořčení, popisuje Kraus přímo z místa.

Lidovky.cz: Působíte na univerzitě v íránském Qómu. Jaká tam panuje situace? Hrozí, že demonstrace proti Rijádu přerostou v hlubší nepokoje?
Bouřlivé nálady, demonstrace a útok na saúdský konzulát v Mašhádu, to jsou jen ty nejextrémnější

DVĚ VĚTVE ISLÁMU

  • Sunnité jsou stoupenci ortodoxní islámské nauky, která je založena na tradici, tak jak je vyložena v příbězích o činech proroka Mohameda. Při určování hlavy všech sunnitských muslimů se opírají o souhlas celé islámské obce. Sunnismus se zrodil v sedmém až devátém století a dosud se udržely čtyři nábožensko-právní školy. Z nich je nejznámější wahhábismus, puritánská větev sunnitského islámu. Tvoří podle odhadů 85 až 90 procent všech muslimů.
  • Šíité uznávají za svého nejvyššího představitele (imáma) pouze potomky chalífy Alího (zetě proroka Mohameda a čtvrtého chalífy). Většinu tvoří v Íránu, Ázerbajdžánu, Bahrajnu a Iráku. Menší komunity žijí v Libanonu, Indii, Sýrii, Jemenu a Saúdské Arábii.

- ČTK -

projevy, které se pochopitelně snadno dostanou do médií. Situace v Qómu i jiných velkých městech Íránu je zcela klidná. Samozřejmě mezi lidmi panuje rozhořčení nad popravou člověka, který dlouhodobě odmítal jakékoli násilí vůči velice represivnímu saúdskému režimu.

Podráždění jak prostých Íránců, tak íránské vlády je o to větší, že v současné době to není jediná věc, která výrazně dopadá na šíitskou část muslimského světa. Saúdové se silně vojensky angažují v sousedním Jemenu, tamní letectvo bombarduje často civilní cíle a opět jsou hlavním terčem šíité. A k tomu ona skutečně nešťastná situace v Nigérii, kde došlo k systematickým útokům na šíitskou menšinu nejen ze strany teroristické skupiny Boko Haram, ale hlavně ze strany oficiální nigerijské armády. Není proto divu, že šíité - dlouhodobí otloukánci muslimského světa - se cítí tímto děním osobně dotčeni. Ale více než společenské pobouření se prozatím mezi lidmi nerýsuje.

Transparent odsuzující popravu „mučedníka“ šajcha Nimra na bráně Mezinárodní univerzity Al-Mustafa v íránském Qómu.

Transparent odsuzující popravu „mučedníka“ šajcha Nimra na bráně Mezinárodní univerzity Al-Mustafa v íránském Qómu.

Lidovky.cz: Roznětkou stávajících tenzí se stala poprava šajcha Nimra, vůdčí autority saúdskoarabských šíitů. Skutečně ohrožoval státní bezpečnost, jak deklaruje Rijád?
Šajch (šejk) Nimr Bakr an-Nimr byl čelný představitel šíitské minority v Saúdské Arábii, která je soustředěna převážně v takzvané Východní provincii a několika dalších oázách. Jako náboženský a částečně také politický vůdce šíitů v Saúdské Arábii se snažil především o zrovnoprávnění postavení vlastních souvěrců v jinak sunnitsky silně radikálním saúdském režimu.

Za tuto snahu byl dlouhodobě trestán, zavírán a jinak perzekuován. Protože to byl člověk charismatický a vzdělaný (měl za sebou studia v Íránu i Iráku v nejdůležitějších náboženských školách), byl mezi saúdskými šíity přirozeně přijímán jako silná autorita. V roce 2012 došlo k incidentu při jeho zatýkání saúdskou policií, při němž Nimra postřelili do nohy.

Loni ho pak odsoudili k smrti za pomoc vměšování vnějším silám, nerespektování vlády a ozbrojený odpor vůči bezpečnostním silám Saúdské Arábie, a navzdory dlouhodobým protestům celosvětových lidsko-právních organizací jej před pár dny popravili - spolu s dalšími 46 lidmi obviněnými z terorismu.

Lidovky.cz: Byla ta obvinění oprávněná?
Na samotné popravě je zajímavá její hromadnost, protože z oněch 47 lidí byli pouze čtyři šíité. Zbytek byli lidé, které by klidně i za teroristy v mnohých případech bylo možné označit, přestože o jejich působení je jen málo informací.

Ne tak šajcha Nimra, který proslul dlouhodobým odmítáním násilí při řešení politických otázek. Spekuluje se o tom, že Nimra takto hromadně popravili právě proto, aby mohla saúdská vláda celou záležitost smést ze stolu s tím, že potrestala skupinu teroristů, nikoli jediného člověka a současně nejdůležitějšího představitele náboženské menšiny v zemi. Nejenom Íránci se tedy domnívají, že v Nimrově případě nešlo o bezpečnostně-kriminální odsouzení nebezpečného teroristy, ale o nábožensko-politický proces.

Tryzna za popraveného šajcha Nimra v saúdskoarabské Avamíji (3. ledna 2016, snímek pořídil občanský žurnalista).
Protest po usmrcení šajcha Nimra.

Lidovky.cz: Útlak šíitů v Saúdské Arábii přitom není ničím novým pod sluncem...
Ano, postavení šíitů ve většinově wahhábistické Saúdské Arábii je dlouhodobě skutečně velice špatné. Šíité tvoří podle odhadů (neboť přesná čísla nejsou k dispozici) 10 - 15 % saúdskoarabské populace, což není zrovna málo. Nadto se koncentrují v oné Východní provincii, která je shodou okolností velice bohatá na ropu.

Silná diskriminace vůči šíitům je v Saúdské Arábii běžná nejen ze strany režimu, ale také prostého obyvatelstva. Často je to způsobeno cíleně vyvolanými dehonestujícími kampaněmi. Např. se všeobecně „ví“, že šíité plivou do jídla během jeho přípravy. Taková fáma má za cíl likvidovat jakýkoli společenský kontakt mezi sunnity a šíity, protože přeci nepůjdete na večeři k někomu, o kom „víte“, že plive do jídla.

K TÉMATU:

Jinak je šíitům ze strany státu znemožňováno či ztrpčováno praktikování jejich náboženských rituálů, nejsou povolovány stavby šíitských mešit (nebo jsou ty již hotové bořeny), rodiče mají problémy, pokud chtějí pojmenovat své děti typickými šíitskými jmény (Alí, Hosejn...) a dlouhodobě jsou jim upírána politická a ekonomická práva. Navzdory své bohatosti na ropu a zemní plyn patří Východní provincie mezi nejchudší a nejméně rozvinuté oblasti saúdského království, protože centrální vláda v Rijádu sem nehodlá investovat.

Lidovky.cz: Žádnou novinkou ovšem není ani nevraživost mezi Teheránem a Rijádem. Ten nyní obvinil Írán, že na území Saúdské Arábie podněcoval terorismus. Propagandistické nařčení mocenského soka, nebo tvrzení založené aspoň zčásti na pravdě?
Rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábii je historicko-politickým faktem 20. a 21. století. Dříve se hovořilo o tzv. mocenském trojúhelníku v Perském zálivu, jehož soupeřící hroty byly tvořeny Íránem, Saúdskou Arábií a Irákem. Irák v důsledku spojenecké invaze, na ni navazující občanské války a faktického rozložení země zevnitř vypadl ze hry, ale Írán a Saúdská Arábie proti sobě stojí nadále jak ekonomicky, politicky a mocensky, tak také nábožensky - v rámci stovky let trvajícího pnutí mezi sunnity a šíity, dvěma nejdůležitějšími větvemi islámu.

Írán se pochopitelně o své utiskované souvěrce v okolních státech zajímá, za což je (nejen) státy Perského zálivu pravidelně kritizován jako podporovatel šíitského terorismu. Nutno ihned dodat, že íránská podpora terorismu a ozbrojeného šíitského násilí vůči sunnitským vládnoucím dynastiím v Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru a dalším byla nejsilnější v 80. a 90. letech 20. století. Od té doby se ale spíše než na násilí a terorismus zaměřuje Írán na politickou, společenskou a náboženskou podporu. Náboženské špičky z výše jmenovaných zemí jezdí do íránských svatých měst Qómu či Mašhádu za studiem a vzděláním, Írán podporuje finančně i jinak šíitské náboženské a kulturní organizace v těchto zemích a na mezinárodním poli často kritizuje vládnoucí dynastie za diskriminaci těchto souvěrců.

K pašování zbraní a podpoře jakýchkoli teroristických aktivit ale v současnosti spíše nedochází, jakkoli je vyvrácení těchto nařčení dost problematické. Saúdská Arábie se nicméně stylizovala do role bojovníka vůči ší’itskému terorismu nejen na vlastním území, ale také v sousedním Jemenu, kam vyslala vlastní vojska zasahující do tamní občanské války v saúdský prospěch.

Benzínová stanice srovnaná se zemí. Následky leteckých úderů arabské koalice na jemenské Saná.
Následky leteckých úderů arabské koalice na jemenské Saná.

Následky leteckých úderů arabské koalice na jemenské Saná.

Lidovky.cz: Ajatolláh Chameneí pohrozil Rijádu „boží odplatou“, jiní šíitští vůdci po Nimrově popravě rovnou prorokovali pád saúdského režimu. Jaká je ale realita? Skutečně jsme svědky zvratu na poli blízkovýchodní politiky?
Rétorika je samozřejmě vždy na Středním východě velice emotivní, tak je ji také třeba vnímat. A mezi Íránem a Saúdskou Arábii to není nic nového. Třeba doplnit, že naposled se íránský nejvyšší vůdce velice nevybíravě vyjadřoval vůči Saúdům v důsledku ohromných problémům během výroční poutě do Mekky, při níž zemřelo v důsledku špatné organizace několik tisíc lidí (přesné číslo není známo, protože Saúdové tuto skutečnost intenzivně tají). A tento rekord platil i pro íránské poutníky, jichž se ze Saúdské Arábie nevrátilo na pět set.

To, co nyní v důsledku popravy Bakra Nimry v oblasti Perského zálivu zažíváme, není prozatím ničím jiným než lehce vyostřenou politickou přestřelkou nemající velký potenciál přerůst v něco víc než politická prohlášení, dočasnou suspendaci či přerušení diplomatických styků a společenské pohoršení nad celou situací. Výroky o zhroucení režimu v Saúdské Arábii jsou pochopitelně přehnané, protože zde chybí kombinace silného vnitřního a vnějšího tlaku. I přes hlasité odsuzování ze strany mezinárodních organizací pro lidská práva se nekoná větší odsouzení například od dlouhodobého saúdského spojence USA.

Lidovky.cz: Což v Íránu vzbudilo značnou nelibost...
Postoj Washingtonu budí v v íránské společnosti pochopitelný pocit dvojího metru, který Amerika vůči oběma zemím uplatňuje. Na jedné straně v mnoha věcech až téměř středověký saúdský režim, kterému se z amerických úst málokdy dostane nějaké kritiky, na straně druhé posledních dvacet let pragmaticky jednající Írán, který je terčem mnoha amerických prohlášení a také sankcí.

Nicméně současné íránsko-americké vztahy jsou ve vleku probíhajícího utlumování íránského jaderného programu výměnou za americké stažení zmíněných sankcí. Aktuálně mnohem větší hrozbu pro selhání celé dohody a zhoršení vzájemných vztahů představuje íránský vojenský raketový program a jeho testování, na nějž Američané zareagovali výhrůžkami o uvalení dalších sankcí.

Poprava Nimra Bakra an-Nimra je v tomto kontextu jen malým zrnkem písku v ohromném soukolí mezinárodní politiky. Saúdové tak celkem logicky očekávají, že se za pár dní celá situace přežene, jejich klíčová aliance se Spojenými státy zůstane zachována a neutrpí víc než pár politických šrámů.

Demonstranti v New Yorku protestovali nejen proti popravě šajcha Nimra, ale také proti spojenectví Washingtonu s Rijádem.

Demonstranti v New Yorku protestovali nejen proti popravě šajcha Nimra, ale také proti spojenectví Washingtonu s Rijádem.

Lidovky.cz: A možný dopad na blízkovýchodní konflikty, v nichž se Rijád a Teherán střetávají?
V současnosti si nelze představit, že by situace kolem šajcha Nimra měla nějaký zásadní důsledek pro probíhající válku v Sýrii, Iráku či Jemenu. Írán je v prvních dvou zmíněných zemích silně aktivní na straně Damašku a Bagdádu v boji proti takzvanému Islámskému státu a syrské opozici, a to i účastí svých vlastních speciálních sil na bojišti. Diplomatická půtka se Saúdy jej těžko přiměje k ještě většímu zapojení.

V případě Jemenu se Írán angažuje mnohem méně, a to spíše na rétorické a politické úrovni v podpoře místních Zaidíjů (šíitské sekty) a odsuzováním angažmá Saúdské Arábie. Jestli se Írán do konfliktu zapojí více a začne např. zásobovat protisaúdské bojůvky zbraněmi či jim bude poskytovat výcvik, tak to bude spíše záviset na jiných okolnostech než na této sice bezprecedentní, ale přesto ne tak zásadní popravě.

JOSEF KRAUS

Bezpečnostní analytik Josef Kraus.

Josef Kraus působí na Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany a jako vědecký pracovník na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Odborně se zaměřuje na oblast Středního východu, zejména na Islámskou republiku Írán, a fenomény terorismu, náboženského radikalismu a konfliktů o suroviny. Je autorem knihy Íránský státní terorismus - Od Chomejního po Ahmadínežáda. Momentálně je na vědecké stáži na Mezinárodní univerzitě Al-Mustafa v íránském Qómu, kde se zabývá výzkumem íránského politického systému.

  • 68Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz