U památníků na Národní třídě, kde proti studentskému pochodu před 16 lety zasáhla komunistická policie, se během dne vystřídala řada politiků.
Odpolední příchod premiéra Jiřího Paroubka provázel pískot nespokojených lidí, kteří na něj volali, že je demagog a ať odletí na Mars. Premiér odmítl názory, že by jeho politika posilovala vliv komunistické strany, protože KSČM prefrence klesají.
Podle prezidenta Václava Klause, který přišel na Národní krátce před Paroubkem, se život v zemi za posledních 16 let v mnohém změnil. Lidé, kteří si to nemyslí, jsou podle něho slepí a hluší.
"Neumí odlišit dvě věci - v jakém systému žijí, od svých osobních individuálních osudů, za které si do značné míry mohou oni sami. A svá různá osobní selhání svádí na svět, svádí na stát, na náš politický, sociální systém. A v tom se ti lidé strašlivě mýlí," podotkl.
Jako první promluvil na místě rozbušky sametové revoluce bývalý český prezident a disident Václav Havel. "Je přeci jen důležité a dobré si některé věci připomínat, protože to je cesta k tomu, jak eventuálně neopakovat dřívější chyby," řekl Havel. U památníku na něj čekalo několik desítek lidí. Jeho příchod provázel bouřlivý potlesk. K památníku položil květiny. Spolu s Havlem se pietního aktu zúčastnil i senátor Karel Schwarzenberg.
Poté si přišel připomenout šestnáct let staré události i eurokomisař Vladimír Špidla. "Stále je to připomínka největšího zvratu, který jsem zažil ve svém životě a který zažila Česká republika. Sedmnáctý listopad je důležitý zlom, který rozhodl o našem směřování," řekl. Dodal, že komunisté se se změnou, kterou přinesl 17. listopad, nesmířili: "Nepřijali ji jako úspěch."
Dopoledne k pamětní desce listopadových událostí zavítal také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek a ministr spravedlnosti Pavel Němec.
U Hlávkovy koleje si několik desítek lidí, převážně pamětníků připomnělo boj studentů proti nacismu. Politici položili věnce k pamětní desce Jana Opletala a poklonili se studentským obětem boje proti fašismu v roce 1939. "Dnes bychom měli vůči nim cítit závazek a odpovědnost," řekl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek.
Opletal byl na protiněmecké demonstraci 28. října 1939 smrtelně zraněn. Jeho pohřeb se pro okupační úřady stal záminkou k uzavření českých vysokých škol. Po obsazení vysokoškolských kolejí nacisty v noci na 17. listopadu bylo devět studentů bez soudu popraveno a přes dvanáct set dalších z Prahy, Brna a Příbrami deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.
"Dnešní den může být úvahou o tom, zda si média a veřejnost tento odkaz připomínají a zůstávají mu věrni," poznamenal předseda nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček.
Řečníci připomněli i boj studentů proti totalitnímu komunistickému režimu 17. listopadu 1989, mnozí srovnávali. "My jsme byli študáci a šli jsme s holýma rukama proti nacistům. To jsme nemohli vyhrát. A studenti v roce 1989 šli taky proti policajtům s pendreky a taky to nemohli vyhrát," řekl novinářům pamětník událostí podzimu 1939 Karel Suchan.
Další desítky starších lidí si připomněly zavření českých vysokých škol, zatčení více než tisícovky studentů a popravu jejich předáků v ruzyňských kasárnách v Praze 6. Pietní vzpomínky se zúčastnili i premiér Jiří Paroubek, eurokomisař Vladimír Špidla, ministr obrany Karel Kühnl a představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu či studenti z roku 1939.
