Sedmaosmdesátiletá Brožová-Polednová požádala prostřednictvím právníka na počátku června o přerušení trestu s tím, že nemá ve vězení zajištěnou dostatečnou péči o nemocné. Advokát zároveň zažádal pražský městský soud, aby nechal podmínky v káznici přezkoumat.
"Zdravotní odbor neshledal ve věznici žádná pochybení," uvedla Prunerová.
Brožová-Polednová si podle ní stěžovala, že jí vězeňská služba nezajistila vyšetření, která jsou podle znalců potřeba. Bývalá prokurátorka však prý některá vyšetření odmítla a s vězeňskou službou nespolupracovala. "Posudek odešleme městskému soudu, který nás o něj požádal," dodala.
O přerušení trestu bývalé prokurátorky bude podle soudce Petra Brauna, který má případ Brožové-Polednové na starosti, rozhodovat Krajský soud v Hradci Králové. Již dříve tisku řekl, že tam posudek vězeňské služby pravděpodobně odešle, aby sloužil při rozhodování soudu o prokurátorčině žádosti.
Brožová-Polednová chtěla původně odložit vězení s tím, že má vážné zdravotní problémy. Trpí takzvanou praktickou slepotou, podle znaleckého posudku byla však za určitých podmínek schopna nastoupit do vězení.
Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit. Bývalá prokurátorka tak v březnu nastoupila k výkonu trestu.
Ve světelské věznici je Brožová-Polednová nejstarší trestankyní. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky vězení Kamily Meclové je na specializovaném oddělení pro nemocné odsouzené. V pokoji s nemocnými ženami nejsou železné postele, ale válendy.
Pro potřeby nemocných je uzpůsobeno i sociální zařízení. Na toaletách jsou připevněna madla, stejně jako v místnosti pro koupání. Funguje zde donáška stravy, zajištěna je prý i lékařská péče.
Milada HorákováPrávnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. |
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Pražský městský soud původně udělil Brožové-Polednové osmiletý trest.
Vrchní soud ho následně snížil a poslal ji na šest let do vězení. Proti rozsudkům obecných soudů a jejich potvrzení Nejvyšším soudem si bývalá prokurátorka v dubnu podala ústavní stížnost.
Podle Kováře totiž soudy neprokázaly účast Brožové-Polednové na vraždě Horákové.
